Milada Marešová – prodej, kresby, malby

Česká malířka a ilustrátorka

Milada Marešová (16. listopadu 1901, Praha – 19. února 1987, Praha) studovala nejprve na UMPRUM, po té od roku 1919 u Vojtěcha Hynaise na AVU. V rámci studií se dostala do Berlína a do Paříže, kde v roce 1923 studovala u českého výtvarníka Františka Kupky. První samostatnou výstavu měla v Topičově salonu v Praze v roce 1925. Do uměleckého světa ale výrazně vstoupila až výstavou v Aventinské mansardě riku 1930. Ilustrovala mnoho knih, bibliofilií a časopisů (Lidové noviny, Prager Presse, České slovo, Pestrý týden, Ženský svět).

Výtvarnice Marešová byla inspirována expresionismem německého ražení (die Neue Sachlichkeit, česky Nová věcnost), který byl českými umělci doby meziválečné vesměs odmítán. Dále pak malíři Picassem, Boschem a Henrim Rousseauem. Tématem obrazů jí bylo město a lidé, a to zejména ženy v různých situacích a v různém sociálním postavení.

Malířka vytvořila počátkem 20. let rozsáhlý soubor ručně malovaných diapozitivů pohádkových příběhů pro tzv. „Domácí biograf“. Za spolupráci s ilegálním časopisem „V boj“ Vojtěcha Preissiga byla v roce 1940 zatčena a odsouzena k 12 letům vězení. Po válce vstoupila do KSČ, v roce 1969 z ní vystoupila na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR. Po skončení 2. světové války pracovala především v oboru dětské ilustrace. Malovat znovu začala na počátku 60. let po návratu z cesty do Číny. Poslední obrazy nakreslila v roce 1983, ke konci života jí bránila v práci Alzheimerova nemoc.

Výstavy:

• Topičův salon, Praha, 1925
• Aventinská mansarda, Praha, 1930
• Východoslovenské múzeum, Košice 1931
• Hradec Králové, 1932
• Krásná jizba, Praha, 1945 – kresby z káznice
• Dům umění, Brno, 1985–1986
• Milada Marešová – Zapomenutá malířka českého modernismu,
  Moravská galerie v Brně, 2008