Josef Herčík – prodej, grafika, grafické listy, ocelorytiny

Český grafik a rytec

Josef Herčík (23. března 1922, Uherský Brod – 9. července 1999, Praha) je jistě jedním z nejvýznamnějších českých rytců poválečné doby. Vyučil se ve Zbrojovce v Uherském Brodě nástrojařem a rytcem výtvarného dekoru zbraní a zde pak pracoval jako rytec zbraní. Po válce se přestěhoval do Prahy, kde studoval soukromě na AVU u Vladimíra Pukla a věnoval se výtvarnému umění, zejména známkové tvorbě. Vytvořil více jak čtyři stovky známek. Věnoval se také autorské grafice, tvorbě poštovních razítek a akcií. Za svou známkovou tvorbu získal spoustu významných cen doma i v zahraničí. Vysoce ceněn byl v Japonsku. „Známkové tvorbě jsem již dávno upsal duši, ale chci dělat především československé známky.

Ačkoli Herčík pracoval nejraději pro svoji rodnou zemi – Československo, těšil se i mezinárodně vysoké vážnosti. Pro německou známkovou zásilkovou firmu Hermanna Siegera pracoval na rozsáhlé řadě slavných poštovních známek, mezi nimi např. věhlasný „Modrý Mauritius". Grafik a rytec s citem pro detaily a miniaturní prvky, které uplatnil při tvorbě rytin českých, ale i zahraničních poštovních známek. Ačkoliv se proslavil hlavně jako rytec poštovních známek, tvořil i jiná grafická díla, např. kresby, knižní ilustrace, titulní strany knih, bibliografické práce atd.

Jako rytec byl známý většímu počtu veřejnosti poprvé v roce 1958, když vytvořil rytiny pro Rimbaudovu knihu "Le bateau ivre" podle předloh malíře Františka Tichého. Za Herčíkovo mistrovské dílo je pokládáno rytecké převedení monumentální malby "Guernica" Pabla Picassa. Za toto dílo Herčík dostal cenu "Grand Prix" na známkové výstavě v Neapoli, která je asi jeho nejcennější z nesčetných cen a vyznamenání. Herčíkovo provedení Tizianova Apollóna trestajícího Marsya představuje absolutní ryteckou špičku.

Vysoká vážnost, kterou si získal za mnoho let, také byla důvodem k tomu, aby mohl v roce 1993 zpracovat první poštovní známku nově založené České republiky.