Ladislav Čepelák – český grafik a ilustrátor | Grafika, prodej

Ladislav Čepelák (25. června 1924 Veltrusy – 9. října 2000 Kralupy nad Vltavou) se v letech 1939–1942 vyučil strojním zámečníkem. V období 1944–1945 studoval Bauchovu a Sychrovu večerní školu v Mánesu. Ve studiu pokračoval v letech 1945–1950 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Rady, V. Silovského, V. Nechleby a J. Želibského. Po ukončení studií se od roku 1953 do roku 1962 stal odborným asistentem u profesora Silovského, v letech 1962–1967 u profesora Václav Tittlebacha. V roce 1964 byl pověřen vedením grafické dílny. V roce 1967 byl jmenován docentem pro obor grafiky a odborným asistentem se stal Miroslav J. Černý.

Profesorem na Akademii byl jmenován v r. 1987. V r. 1990 vrátil tituly: „Zasloužilý učitel“ a „Zasloužilý umělec“ (udělen roku 1980). Od r. 1954 členem SČUG Hollar, působil též v Jednotě umělců výtvarných či ve Tvůrčí skupině Říjen. Zastoupen ve sbírkách NG Praha, Galerie hlavního města Prahy, soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Umělecké zaměření: grafika (lept, akvatinta, mezzotinta), kresba, ilustrace, tvorba do architektury (např. sgrafito pro budovu čs. velvyslanectví v Káhiře – "Tři horizonty české krajiny“.

Zabýval se převážně volnou grafikou a kresbou, užíval především tradičních technik – uhel, tužka, tuš, lept, akvatinta, mezzotinta. Nejdůležitější inspirací mu byla příroda (cykly: Pole, Hnízda, Motýli, Veltruský park, Krajiny Povltaví, Stromy, Horizonty) zajímala jej v krajinném celku i v detailech, v proměnách ročních období. Podstatnou částí jeho života byla hudba a hra na housle. Ladislav Čepelák tiskl na starém lisu z 18. století a hrál na houslích, které si sám zrekonstruoval a postavil.

"První grafika pochází z roku 1948. Upoutal na sebe pozornost cyklem Veltruský park (1949–1951). Dalším cyklem jsou Krajiny z Povltaví (1952–1955). Strukturální pojetí představuje cyklus Slánská krajina (1961–1963). V polovině 60. let vznikly dva soubory obloh (1964–1966), zaměřených na atmosférické proměny přírody. V téže době vznikl krajinářský cyklus Tání (1964–1965), jehož listy jsou tištěny ze silně zaleptaných desek. Vedle monumentálního pojetí krajiny jsou tu i komorní soubory (Pavučiny, 1963–1966). Výrazným motivem posledních let se stala motýlí křídla." Slovník Českých a slovenských výtvarných umělců, Ostrava, 1999

Ocenění:
Diplom 6. Světového festivalu mládeže, Moskva, 1957
Čestné uznání 50. výročí SČUG Hollar Praha, 1967
Zlatá medaile města Turína; Zlatá medaile bienále Florencie, 1972
Čestné uznání za Nejkrásnější knihu roku Praha 1976
Cena Vladimíra Boudníka, Praha, 1995