Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Dobré vědět
01.01.2023
Výkup – grafické listy, grafika, kresby, malby. Výkup starých map. Praha.
Důležité: Pokud mi chcete zboží nabídnout, je nutné se předem objednat, nejlépe emailem (viz. níže). Výkup většího množství děl je časově náročný, sje... číst celé
01.01.2023
Osobní vyzvednutí objednávek
1. Objednávka zaplacená převodem na účet Antikvariátu bude pro Vás připravena k výdeji v prodejních hodinách obchodu. 2. Pokud si při nákupu zvolíte ... číst celé
01.01.2023
Kvalita výtvarných prací
Všechny nabízené položky odpovídají popisu, určení autorů, datace a stavů, včetně věrohodných fotografií. Stavy jsou posuzované vzhledem k jejich stář... číst celé
Zobrazit další
  1. Úvod
  2. Autorský jmenný rejstřík
  3. Sucharda Stanislav (1866–1916)

Stanislav Sucharda – český sochař a medailér | Prodej grafiky

Stanislav Sucharda (12. listopadu 1866, Nová Paka – 5. května 1916, Praha) začal studovat sochařství u Josefa Maudera na Uměleckoprůmyslové škole v roce 1884 a po krátkém pobytu na Vídeňské akademii přešel do Prahy, kde roku 1892 absolvoval jako žák J. V. Myslbeka na Uměleckoprůmyslové škole (1886–1892). Na škole poté zůstal jako Myslbekův asistent a pomocný učitel modelování.

Dekretem c. a k. ministerstva kultu a vyučování byl 28. února 1899 jmenován řádným profesorem. V letech 1894–1915 působil jako profesor sochařství Umělecko-průmyslové školy v Praze. Podnikl zahraniční studijní cesty po celé Evropě. Počátkem 1. světové války společně s bratrem Vojtou narukovali jako vojáci na východní frontu. Na následky válečného zranění zemřel po návratu do Čech předčasnou smrtí roku 1916.

Byl členem SVU Mánes od roku 1896 a členem České akademie věd a umění (1901). V letech 1900–1904, 1906, 1909 a 1911 byl předsedou SVU Mánes. Rané dílo Stanislava Suchardy v období 90. let bylo ovlivněno převládajícím silným patriotickým cítěním i Myslbekovým realismem. Zájem o selský lid a rodinná a intimní povaha reliéfní kompozice Ukolébavka (1892) mu získala popularitu a také Reichelovu cenu vídeňského Künstlerhausu. V dalších reliéfech a plaketách se uplatňuje symbolistní a secesní stylizace.

Francouzské vlivy, inspirované zejména Augustem Rodinem po jeho výstavě v Praze (1902), se projevily potřebou integrovat všechny moderní směry v sochařství a rozvinutím Suchardova vlastního lyrického cítění v secesním stylu a v ideovém souznění se svými vrstevníky a přáteli, jimiž byli malíři František Bílek a Jan Preisler, sochař Josef Mařatka a architekt Jan Kotěra. Dokladem spolupráce s Kotěrou jsou Suchardovy figurální dekorace u vchodu do Národního domu v Prostějově nebo na průčelí muzea v Hradci Králové. Sucharda byl již svými současníky velmi ceněn, nejen jako sochař monumentální plastiky. Jeho vrcholným dílem je pomník Františka Palackého v Praze, který době svého vzniku symbolizoval úspěšnou emancipaci českého národa a jeho cestu k vlastní státnosti. V roce 1901, kdy spolu s architektem Aloisem Dryákem získali v soutěži 1. cenu, obdržel Sucharda také Řád Františka Josefa.

Věnoval se také komorním formátům – plaketám, dekorativním reliéfům tepaným z mědi či odlévaným z litiny, medailím a odznakům v nízkém reliéfu. Obdržel řadu mezinárodních ocenění (1904 – stříbrná a zlatá medaile na světové výstavě v St. Louis, první cena v soutěži na prémii Rakouské společnosti pro podporu medailérského umění a drobné plastiky (medaile Jaro), třetí cena v soutěži vídeňského uměleckoprůmyslového muzea, malá zlatá medaile na umělecké výstavě v mnichovském Glasplastu, 1910 – zlatá medaile na mezinárodní výstavě medailérského umění v Bruselu, 1913 – zlatá medaile na mezinárodní výstavě medailérského umění v Gentu). Roku 1915 se Sucharda stal prvním profesorem medailérské školy na pražské Akademii.

K jeho spolupracovníkům patřil Jože Plečnik, na jehož podnět vytvořil plakety a reliéfy zdobené českými polodrahokamy, většinou používané hradní kanceláří jako čestné dary. Suchardu inspiroval také k realizaci pomníkových kompozic, jako První Pražané, Nanebevzetí Husa, Žižka. Stanislav Sucharda je autorem množství podobizen významných osobností, příbuzných, přátel i prací na zakázku. Vrchol jeho portrétního umění představují ženské hlavy z let 1910–1916. Kolem roku 1910 se Sucharda seznámil s Vlastou Zindlovou, která se stala jeho přítelkyní a jejíž tvář je zachycena na mnoha kresbách, reliéfech i plastikách.

Co je nového

Jan Kotěra (1871–1923)
20.01.2023
Jan Kotěra (1871–1923)
Nabídka grafiky Jana Kotěry je unikátní, neboť dle dostupných zdrojů jsou známa pouze tři autorova Ex libris, z čehož dvě jsou nyní v nabídce Antikvar... číst celé
Vladimír Kokolia (nar. 1956)
14.01.2023
Vladimír Kokolia (nar. 1956)
Nově je v nabídce Antikvariátu sedm původních linorytů výrazné osobnosti českého výtvarného umění – Vladimíra Kokolii. Jedná se o grafiky z 80. let... číst celé
Viktor Stretti (1878–1957)
10.01.2023
Viktor Stretti (1878–1957)
Concert Lamoureux Paris, barevná litografie Viktora Strettiho z roku 1905. Národní galerie má tentýž výjev po názvem: Schubertova „Nedokončená“... číst celé
Vojtěch Hynais (1854–1925)
06.01.2023
Vojtěch Hynais (1854–1925)
Nově je v nabídce grafický list Vojtěcha Hynaise – Diplom obchodní a živnostenské komory v Praze, litografie kolorovaná akvarelem, 1913–1919. Zakázku ... číst celé
© 2020 Antikvariát Markéta Lazarová
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz