Ferdinand Staeger – prodej, grafika, grafické listy

Německý malíř a grafik

Ferdinand Staeger (3. března 1880, Třebíč, Morava – 11. září 1976 v Waldkraiburg, Bavorsko) studoval v letech 1894–1896 odbornou školu textilního designu v Brně a pak až do roku 1902 školu uměleckých řemesel v Praze. Tam byl okouzlen kouzlem staré Prahy a její renesanční architektury, Vltavou, jejími mosty a uličkami. V roce 1903 odešel do Vídně, ale v roce 1904 se znovu vrátil do Prahy, kde zůstal až do roku 1908. V jeho raných dílech se často objevuje oblast Třebíče, řeka Jihlava a Českomoravská vrchovina. V roce 1907 mu bylo i přes jeho mládí umožněno namalovat fresky ve farním kostele sv. Tomáše v Nýrsku v Českém lese. Po dokončení této rozsáhlé práce se v roce 1908 přestěhoval s manželkou do Mnichova a stal se uměleckým zaměstnancem časopisu pro mládež. V první světové válce působil jako válečný zpravodaj v císařské a královské tiskové centrále v Polsku. Po první světové válce ilustroval řadu literárních děl včetně děl Eichendorffa, Eduarda Mörika, Adalbert Stiftera, Gerharta Hauptmanna a dalších.

Do Třebíče se vrátil zpět mezi lety 1932 a 1933, kde pak namaloval několik obrazů, ty byly vydány v sérii pohlednic pod názvem 8 obrazů z Třebíče a okolí, průvodní slovo napsal Arnošt Tvarůžek. Ferdinand Staeger v době Třetí říše nebyl nedotčený její ideologií a v této době maloval některé typické nacistické obrazy včetně obrazu Tanky na pokusném náměstí (1941) a olejomalby Obrana východního vpádu (1943). Získal vyznamenání nacistické strany, získal titul profesor a to na narozeniny Adolfa Hitlera v roce 1938, také obdržel Goetheho medaili za umění a vědu (1940). 31 jeho prací byla také vystaveno na Velké výstavě německého umění v Mnichově v domě německého umění.

Z rozbombardovaného Mnichova se v polovině května odstěhoval do Penzbergu v horním Bavorsku. V malířství používal po druhé světové válce mírný impresionismus, pracoval na tématech mytických, mystických nebo náboženských, maloval také alegorické reprezentace. Charakteristické pro jeho obrazy tak jsou jemné a přesné linky. Staeger byl grafik s plnou a bohatou fantazií. Po smrti manželky se v roce 1957 odstěhoval do Waldkraiburgu, kde žil až do konce svého života a intenzivně tam pracoval. V roce 1965 ho tam při své návštěvě v Německu navštívila britská královna Alžběta II. V roce 1975, rok před smrtí, byl obdivován Herbertem Wesselym v knize Mystický realismus. Ferdinand Staeger byl členem německého svazu umělců.