- Úvod
- Autorský jmenný rejstřík
- Fuka Vladimír (1926–1977)
Vladimír Fuka – prodej, kresby, malby, knižní ilustrace
Český typograf, ilustrátor, grafik a malíř
Vladimír Fuka, který po emigraci do USA užíval pseudonym Vladimír Fuka-Hervert (5. února 1926 Písek – 29. března 1977 New York) v letech 1941–1945 navštěvoval Státní grafickou školu. Současně pracoval v ateliéru Josefa Sudka, kde se seznámil se svou ženou Evou Podešvovou. Po válce studoval v letech 1945–1947 na AVU v Praze v ateliéru prof. Otakara Nejedlého a později u prof. Vlastimila Rady. Jeho spolužákem byl v letech 1945–1946 například Mikuláš Medek. Roku 1950 se s Evou oženil.
Od roku 1951 se zabýval převážně knižní grafikou a ilustrací. Fukovy navštěvovali umělci z řad literátů a výtvarníků kolem Jiřího Koláře a bývalé Skupiny 42. Později se scházeli jako stolní společnost v kavárně Slavia. Skupina si vyměňovala postřehy ze svých osobních deníků a vydala několik čísel samizdatového "literárně-absurdně-folklorního magazínu" Magáč, která se ale nezachovala. Lhoták a Fuka spolu kreslili a malovali obrazy po vzoru surrealistů.
Roku 1958 se zúčastnil přípravy Světové výstavy Expo 58 v Bruselu. V roce 1960 mu byla udělena Cena nakladatelství Československý spisovatel za výtvarnou spolupráci. V té době onemocněl cukrovkou a roku 1960 byl těžce zraněn a strávil několik měsíců v nemocnici. V 60. letech podnikl mnoho cest do zahraničí (SSSR, Bulharsko, Belgie, Německo, Jugoslávie, Švýcarsko, Řecko, Polsko, Itálie, Kanada a USA), ale cestoval sám a rodina zůstávala doma jako rukojmí režimu. Roku 1967 byl vyzván Jiřím Trnkou, aby se podílel na přípravě českého pavilonu na Expo 67 v Montrealu. Po mezinárodním úspěchu expozice byl navržen na vysoké státní vyznamenání, které odmítl přijmout.
V únoru 1967 spolu se svou ženou a dcerou Irenou emigroval do USA a roku 1973 obdržel americké občanství. V letech 1972–1975 pobýval v Evropě. Roku 1975 se vrátil do USA, ale 29. března 1977 na následky cukrovky zemřel v Rhinebecku, New York. Vladimír Fuka byl postupně členem uměleckých sdružení SVU Mánes (1947), SČVU (1949), The International Center for Typhographic Arts (1962), Umělecká beseda (1963).
Ocenění:
- 1959 Bronzová medaile, Lipsko
- 1960 Cena nakladatelství Československý spisovatel
- 1964 Zlatá medaile, Bologna
- 1965 Grand Diplome D´Honneur na Bienale dell´Umorismo dell´Arte
- 1966 První cena, Lipsko
- 1966 Druhá cena BIB, Bratislava
- 1959–1966 pět prvních cen za Nejkrásnější knihu roku