1. Úvod
2. Autorský jmenný rejstřík
3. Mercator Gerard (1512–1594)

Vlámský kartograf, nakladatel a matematik

Gerard Mercator st. (vlastním jménem Kremer, 1512–1594) pocházel z vlámského městečka Rupelmonde. Méně je známo, že působil též jako kreslíř tiskového písma a kaligraf. Sestavil dřevořezem reprodukovanou sbírku Literarum latinarum quas italicas cursoriasque vocant scribendarum ratio (Antwerpen 1540). Gerard Mercator studoval v Lovani u astronoma a matematika Rainera Gemmy, zvaného též Frisius. Kartografii se věnoval od roku 1537, kdy vytvořil mapu Palestiny. Poněvadž v jedné osobě spojoval exaktní profese s činností kreslířskou i ryteckou, jeho dílo postupovalo velmi pomalu. Jako jeden z prvních kartografů opustil při zhotovování tiskových forem techniku dřevořezu a dal přednost přesnějšímu mědirytu. Ústřední nápisy i dílčí nomenklaturu ryl antikvou.

Roku 1552 odešel Gerard Mercator kvůli perzekuci protestantů natrvalo do Duisburku. Zde dokončil na tehdejší dobu kritickou a spolehlivou patnáctilistovou mapu Europae descriptio (Köln/R. 1554). Zamýšlel vydat kritickou kosmografii, ale velkolepý plán skončil u přípravných časových tabulí Chronologia, hoc est temporum demonstratio exactissima (Köln/R. 1569). V téže době publikoval Nova et aucta orbis terrae descriptio ad usum navigantium (Köln/R. 1569), v němž završil objev kuželové projekce map, dodnes používané zejména pro navigační účely. Vlastní revizi Ptolemaiových měření zveřejnil pod názvem Tabulae geographicae ad mentem Ptolemaei restitutae (Köln/R. 1578). Dílo obsahuje 27 map, v nichž je odstraněn dlouho tradovaný omyl v délce Středozemního moře. Mimo to Mercator pracoval na velkém moderním kartografickém díle, za jeho života žel nedokončeném. První část (1585) obsahovala 51 map Holandska, Belgie a Německa, druhá (1589) sestávala z 23 map Itálie, Řecka a střední Evropy. Sem byl zařazen i list Bohemia rytý dle Crigingerových Čech, list Moravia dle Fabricia a Polonia et Silesia dle Helwiga.

Rodinnou profesi převzali Mercatorovi synové Barthelemy (Bartholomeus, činný 1540–1563) a Arnold (1537–1587), který je znám též jako autor některých kresebných předloh Braunova a Hogenbergova Civitates orbis terrarum (Köln/R. 1572–1618). Dokončení otcovy rozsáhlé kartografické série se však ujal od 1594 nejmladší syn Rumold Mercator (ca 1545–1599). Roku 1595 uzavřel třetí, závěrečnou část složenou z 36 map věnovaných severní Evropě, Rusku a Novému světu, a mohl tak přistoupit ke kompletnímu vydání, které nakonec předčilo vědecké kvality Orteliova Theatra. Rodinné dílo nese název Atlas sive Cosmographicae meditationes de fabrica mundi et fabricati figura (Duisburg 1595). Na titulní straně je vyobrazen Atlás nikoli ovšem v podobě bájného Titána držícího na ramenou zeměkouli (toto pojetí lze vidět na atlasech Lafréryho), nýbrž jako legendární mauretánský hvězdář, filozof a matematik. V názvu použitá metafora atlas, označující knižní soubor map, je zde uvedena do souvislosti s kartografií poprvé. Další vydání v Düsseldorfu 1602 připravil Gerard Mercator ml. (ca 1565-1656), jeden z vnuků Gerarda st. Roku 1604 přešly všechny tiskové desky Atlasu do majetku amsterodamského nakladatele Jodoca Hondia st., který pak od 1606 připravil několik reedicí. Hondius je též autorem kapesní adaptace nazvané Atlas minor (poprvé Amsterdam 1607), kterou pak vydal s finančním přispěním Jana Janssonia st. I tato verze obsahovala výše zmíněné mapy Čech, Moravy a Slezska. V publikování Mercatorovy pozůstalosti pokračovali Hondiovi synové Jodocus ml. (od 1613) a Hendricus st. (od 1623) a nakonec i zeť Jan Janssonius ml. (od 1630).

Lit.: KRÄMER, K. E.: Gerhard Mercator (1512–1594). Fürst der Geographen und Reformator der Geographie. Eine Biographie. Duisburg 1980; KUNZE, H.: Geschichte der Buchillustration in Deutschland. Das 16. und 17. Jahrhundert. Textband. Frankfurt/M.-Leipzig 1993; MORELAND, C.-BANNISTER, D.: Antique maps (Christie’s collectors guides). Oxford 1986; OSLEY, A.: Mercator. A monograph on the lettering of maps. New York 1969; ROUBÍK, Fr.: Soupis map českých zemí. Sv. 1-2. Praha 1951-1955; ZÖGNER, L.: Bibliographie zur Geschichte der deutschen Kartographie. München-New York-London-Paris 1984.

Lex.: NAGLER 10. 187 = NAGLER, G. K.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Lithographen, Formschneider, Zeichner, Medailleure, … Bd. 1-25. Linz 1904–1914 (2. Aufl.).; THIEME-BECKER 24. 407 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907–1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOOLEY 3. 238-240 = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999–2004.; WURZBACH (Niederl.) 2. 145. = WURZBACH, Al. von: Niederländisches Künstler-Lexikon. Bd. 1-3. Wien-Leipzig 1906–1911 (repr. Amsterdam 1974).

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.

Publikováno s laskavým svolením autora textu.