1. Úvod
2. Autorský jmenný rejstřík
3. Hudeček František (1909–1990)

František Hudeček (7. dubna 1909, v Němčice – 13. května 1990, Praha) studoval Uměleckoprůmyslovou školu pod vedením profesora Kysely. Zde se spřátelil s Františkem Grossem, dalším mimořádně talentovaným umělcem. Studia předčasně ukončil a rozhodl se uspořádat si svůj život po svém. Snažil se pracovat jako svobodný umělec. Jeho způsob života ve velkoměstě se později stal inspirací k nejznámějšímu autorovu motivu Nočního chodce. 

Na počátku 30. let se seznámil s představiteli tehdejšího avantgardního umění – Toyen, Jindřichem Štýrským, nebo E. F. Burianem, u něhož v divadle uspořádal několik svých výstav v letech 1937–1941. Přátelské styky s malíři, zejména Václavem Bartovským, Františkem Grossem, Františkem Janouškem, Jiřím Kolářem, Zdeňkem Rykrem nebo literárním teoretikem Jindřichem Chalupeckým, jej později přivedly do zásadního českého uměleckého sdružení – Skupiny 42. František Hudeček patřil k nejvýraznějším osobnostem skupiny, účastnil se společných výstav až do jejího rozpuštění v roce 1948. Po 2. světové válce se Hudeček stal velmi uznávaným a světoznámým umělcem. 

Během 60. let se už ke stylu Skupiny 42 nevrátil a jeho vývoj se začal ubírat zcela jiným směrem. Hudeček tehdy vytvářel tzv. op-artistické malby, kreslené kompozice a jiné grafiky. Vedle své malířské činnosti je znám také jako vážený ilustrátor a tvůrce obálek knih českých literátů. 

Stal se jednoznačně jednou z nejkomplikovanějších osobností českého umění 20. století. Ve svém díle spojoval absolutně protikladné způsoby myšlení. Po Františkovi Hudečkovi zůstalo velmi rozsáhlé malířské, kresebné a grafické dílo, které je rozděleno do mnoha soukromých i veřejných sbírek. Slavnou postavu Nočního chodce vytvořil v mnoha obrazových variacích a různými technikami. V roce 1983 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.