Alfred Kubin – rakouský grafik, ilustrátor a spisovatel | Prodej grafiky

Alfred Kubin (10. dubna 1877 Litoměřice, Rakousko-Uhersko – 20. srpna 1959 Zwickledt, Rakousko) studoval v letech 1891–1892 na uměleckoprůmyslové škole v Salcburku. V letech 1892–1896 se učil fotografem u svého strýce Aloise Beera v Klagenfurtu. V roce 1898 nastoupil jako dobrovolník vojenskou službu, byl odvelen do Lublaně. Po nervovém zhroucení byl hospitalizován a propuštěn z armády. Po rekonvalescenci v otcově domě v Zell am See odešel do Mnichova studovat kresbu na soukromé škole Ludwiga Schmidta-Reutteho, později (1898–1901) pokračoval na mnichovské Akademii výtvarných umění v kreslířské třídě Nikolause Gysise. V roce 1903 mu vyšlo tiskem první album reprodukcí kreseb. V roce 1904 se oženil s Hedvikou Gründlerovou, rozenou Schmitzovou. V Lipsku se setkal s Maxem Klingerem. Následujícího roku navštívil Paříž, kde se setkal s Odilonem Redonem. V roce 1906 manželé Kubinovi přesídlili do Zwickledtu u Wernsteinu v Horních Rakousích.

V roce 1908 napsal Kubin román Die andere Seite (česky vyšlo jako Země snivců), který vyšel následujícího roku tiskem. V roce 1909 se stal členem sdružení Neue Künstlervereinigung München (Nová společnost umělců Mnichov), jehož předsedou byl Vasilij Kandinskij. Seznámil se s Franzem Marcem, Hansem Carossou a Paulem Klee. Po rozpuštění sdružení Neue Künstlervereinigung München se Kubin stal členem skupiny Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). V roce 1912 začal spolupracovat se satirickým týdeníkem Simplicissimus. V roce 1921 měl první soubornou výstavu v Mnichově, v únoru 1924 první výstavu v Čechách, v pražském Rudolfinu. V roce 1930 začal jezdit na pravidelné letní pobyty na Šumavu (až do roku 1944). Alfred Kubin zemřel v roce 1959 v Zwickledtu. Je pohřben na hřbitově ve Wernsteinu nad Innem.

Alfred Kubin vydal řadu alb reprodukcí kreseb a dále alba originálních litografií. Ilustroval množství knih, mezi ilustrované autory patřili: Edgar Allan Poe, Wilhelm Hauff, E. T. A. Hoffmann, Hans Christian Andersen, Jules Barbey d'Aurevilly a mnoho dalších. Ilustroval rovněž historický román Jaroslava Durycha z třicetileté války: Die Kartause von Walditz (Valdice), Mnichov 1934.

Ocenění díla:
1949 – Jmenován členem Bavorské akademie krásných umění
1951 – Rakouská státní cena za výtvarné umění
1952 – Cena Ulysses na 26. bienále v Benátkách
1955 – Mezinárodní cena za kresbu na 3. bienále v São Paulu
1957 – Velká čestná medaile Rakouské republiky za umění a vědu
1957 – Klimtova medaile Vídeňské secese