1. Úvod
2. Autorský jmenný rejstřík
3. Beneš Vlastimil (1919–1981)

Vlastimil Beneš (3. října 1919, Praha – 17. září 1981, Praha) studoval na klasickém gymnáziu v Praze na Žižkově, roku 1939 se zapsal na obor obecné historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval jako dělník v loděnicích Praha. V tomto období se plně soustřeďoval na uměleckou tvorbu, maloval, zvláště akvarely a tvvořil sochy. V letech 1940–1943 navštěvoval soukromou školu kreslení Emanuela Frinty. 

Roku 1943 byl povolán na nucené práce v Německu. Po návratu vstoupil roku 1946 do spolku Štursa. První samostatnou výstavu měl v roce 1956 v Divadle D 34, o rok později se stává členem Skupiny Máj 57. A dostavují se také první úspěchy, 1959 získal Velkou cenu benátského filmového Bienále za výtvarnou spolupráci na loutkovém filmu "Johannes doctor Faustus" (režie Alfréd Radok), 1965 hlavní cenu v soutěži k 20. výročí osvobození Československa.

Tvorba Vlastimila Beneše je velmi osobitá, těžko zařaditelná do hlavních proudů výtvarného umění 20. století, jeho obrazy jsou naplněny osobitou poezií, klidem, tichem a melancholií. Tématem jsou především krajiny, okouzlen byl také industriálem a pražskou periférií. Maloval i figury a portréty. Vedle malby se věnoval sochařství. 

Benešovo dílo je zastoupeno např. v Národní galerii v Praze, Muzeu hlavního města Prahy, v galeriích v Roudnici a Liberci a v Gekkoso Galery v Tokiu. Měl 23 samostatných výstav doma a 18 v zahraničí (Berlín, Vídeň, Londýn aj.) a svá díla vystavoval i na řadě společných výstav (Modern Czechoslovak Art, Londýn, 1962, Poezie města, Praha 1967, Současná česká krajinomalba a zátiší, Praha, 1978).