Olbram Zoubek – významný český sochař | Prodej, reliéfní tisk

Olbram Zoubek (21. dubna 1926 Praha – 15. června 2017 Praha) studoval v letech 1937–1945 reálku na Sladkovského náměstí na Žižkově. Od sexty navštěvoval modelování u profesora Miroslava Kužela. V době 2. světové války se aktivně 1945 účastnil Pražského povstání. Poté se hlásil se na AVU v Praze, ale nebyl přijat, proto absolvoval kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze. V letech 1945–1952 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera.

V roce 1951 se nejprve začal věnovat restaurátorské praxi. Specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. V roce 1951 též uzavřel sňatek se spolužačkou, sochařkou Evou Kmentovou. V roce 1954 se jim narodila dcera Polana a v roce 1956 syn Jasan, který se stal též sochařem. V roce 1980 jeho první manželka Eva zemřela. V roce 1981 se oženil s Marií Edlmanovou a rok na to se jim narodila dcera Eva. Střídavě žil v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan.

Stal se členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa, Nové skupiny a Umělecké besedy. Olbram Zoubek je autorem posmrtné masky Jana Palacha a náhrobní desky Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech (1970), kterou komunistický režim vzápětí nechal odstranit. Jeho pamětní deska Jana Palacha na budově Filozofické fakulty v Praze a Pomník obětem komunismu na Petříně vznikly až po roce 1989. V letech 1974–1991 restauroval jako režimu nepohodlný umělec, který nemohl sám vystavovat, sgrafita na zámku v Litomyšli. Do týmu si vybral Stanislava Podhrázského, Václava Boštíka a Zdeňka Palcra.

V roce 1996 byl oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně. Jeho dosud největší retrospektivní výstava čítající okolo 300 exponátů se uskutečnila 29. listopadu 2013 až 30. března 2014 v Jízdárně Pražského hradu. Zemřel roku 2017, polovina jeho popela byla rozptýlena v Praze na Olšanech a druhá polovina v Litomyšli.

Olbram Zoubek se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky. Je jedním z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století. O odkaz umělce, sochařské dílo a reliéfní tisky, pečuje s plnou důsledností Nadační fond Kmentová Zoubek.