Georg Matthäus Seutter – staré historické mapy, prodej

Německý geograf, mědirytec a nakladatel kartografické produkce v Augsburku

Georg Matthäus Seutter (1678, Augsburg – 1757, tamtéž) patřil k rozvětvené rodině tamních zlatníků a grafiků 16. – 19. století, kterou založil Matthäus Seutter (ca 1574–1632). Georg Matthäus se vyučil u Johanna Baptisty Homanna. Firmu, která byla vedle Homannova nakladatelského domu nejznámější svého druhu v Německu 18. století, založil roku 1707.

Vydal Atlas Germanicus (Augsburg ca 1720), Atlas geographicus (Augsburg 1725), Atlas novus (Augsburg 1728), Atlas minor (Augsburg 1744). Pro dějiny české kartografie je Seutter zajímavý jako úpravce map Johanna Christopha Müllera. Dle jeho listů nakreslil, vyryl a vydal Bohemia regnum juxta XII circulos divisum cum comitatu Glacensi et ditione Egrana (Augsburg ca 1730), Mappa geographica regnum Bohemiae cum adiunctis ducatu Silesiae et marchionatibus Moraviae et Lusatiae repraesentans (Augsburg 1740), kterou o něco později bez data v témže městě publikoval i jeho zeť Tobias Konrad Lotter, a Moravia marchionatus in sex circulos divisus (ca 1750). Seutter je též autorem nedatovaného listu Pragae metropolis Regni Bohemiae … descriptio geographica či mapy Loketského kraje bez nadpisu a letopočtu. Po Seutterově smrti vedl podnik krátce Albrecht Karl Seutter (1722–1762), jediný syn, který se dožil dospělého věku. Pak byla firma rozdělena. Část získal Georg Balthasar Probst (1732–1801) a část přešla na Tobiase Konrada Lottera, který se do Seutterovy rodiny přiženil roku 1740.

Jiný člen rodiny, zlatník a emailér Bartholomäus Seutter (1678–1754) se jako mědirytec zasloužil o propagaci Le Blonovy barevné ilustrace, vzniklé soutiskem čtyř různě barvených tiskových forem. Podporován spoluprací kolegů Johanna Jakoba Haida a Johanna Eliase Ridingera novou metodu vyzkoušel ve čtyřsvazkovém monumentu botanické literatury Phytanthoza iconographia oder Eigentliche Vorstellung etlicher … Pflantzen, Bäume, Stauden, Kräuter, Blumen, Früchten und Schwämmen od Johanna Wilhelma Weinmanna (Regensburg 1735–1745). Veškeré přílohy (frontispis, 2 portréty a 1025 obrazů) pracoval kombinovanou technikou barevné mezzotinty a mědirytu. Pouze dodatečné retuše jsou provedeny ručním kolorováním.

Lit.: DÖRFLINGER, J.: Die Österreichische Kartographie im 18. und zu Beginn des 19. Jahrhunderts unter besonderer Berücksichtigung der Privatkartographie zwischen 1780 und 1820. Bd. 1-2. Wien 1984–1988; HAEMMERLE, Al.: Der Farbstich. Seine Anfänge und seine Entwicklung bis zum Jahre MDCCLXV. (München) 1937; MORELAND, C.-BANNISTER, D.: Antique maps (Christie’s collectors guides). Oxford 1986; NISSEN, Cl.: Die botanische Buchillustration. Ihre Geschichte und Bibliographie. Zweite Auflage. Stuttgart 1966; RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995; ROUBÍK, Fr.: Soupis map českých zemí. Sv. 1-2. Praha 1951–1955; ZÖGNER, L.: Bibliographie zur Geschichte der deutschen Kartographie. München-New York-London-Paris 1984.

Lex.: PAISEY, D. L.: Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701–1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26. Wiesbaden 1988, s. 243; THIEME-BECKER 30. 541-542 = THIEME, U. – BECKER, F.: Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Bd. 1-37. Leipzig 1907–1950 (repr. München-Leipzig 1992).; TOOLEY 4. 150. = TOOLEY, R. V.: Tooley’s dictionary of mapmakers. Revised eidition, ed. J. French. Vol. 1-4. Tring 1999–2004.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.

Publikováno s laskavým svolením autora textu.