Sebastian Münster – Cosmographia, staré mapy a veduty, volné listy, dřevoryty, prodej

Německý humanistický učenec, vynikl jako teolog, kosmograf, kartograf, spisovatel, matematik, teolog a vydavatel. 

Sebastian Münster (20. ledna 1488, Ingelheim – 26. května 1552, Basilej) po studiu na františkánské škole v Heidelbergu nastoupil v roce 1505 jako 17letý do františkánské provincie Štrasburk. V roce 1507 poslali představení řádu mimořádně nadaného studenta do Lovaně a Freiburgu. Během přibližně ročního studijního pobytu ve Freiburgu jej inspiroval učitel Gregor Reisch, převor tamního Charterhouse, především pro hebrejštinu a zeměpis. V roce 1509 odešel Münster do opatství Rouffach, kde se stal žákem Konrada Pelikána a pokračoval ve vzdělávání v řečtině, hebrejštině, matematice, astronomii a geografii. Studoval přírodní vědy podle encyklopedie Gregora Reische – Margarita philosophica.

V roce 1511 následoval svého učitele Pelikána na univerzitu v Basileji a později do Pforzheimu, kde byl v roce 1512 vysvěcen na kněze. Munster a Pelikan také rozšířili svá studia o další semitské jazyky, zejména aramejštinu a etiopštinu. V letech 1514–1518 Münster působil jako lektor na františkánské náboženské koleji v Tübingenu, kde také pokračoval ve svých astrologických studiích u slavného astronoma Johannese Stöfflera. Od roku 1518 vyučoval na náboženské koleji v Basileji a v letech 1521–1529 v Heidelbergu, kde jej kurfiřt Ludwig V. jmenoval roku 1524 profesorem hebrejštiny.

V roce 1529 vystoupil z františkánského řádu a přijal profesuru na univerzitě v Basileji. Tam se zapletl do náboženských bojů mezi katolíky a protestanty a nakonec konvertoval k protestantismu. V roce 1530 se oženil s Annou Selber, vdovou po basilejském knihtiskaři Adamu Petrim, v jehož kanceláři, pod vedením jeho nevlastního syna Heinricha Petriho, mělo být později vytištěno jeho hlavní dílo, Cosmographia. Na přelomu let 1547–1548 byl na jeden rok zvolen rektorem univerzity a zároveň se zúčastnil říšského sněmu v Augsburku.

Sebastian Münster se po té plně věnoval dlouho plánované přípravě geografických děl. Následovaly cesty do Francie a Švýcarska, do Švábska a Bavorska, kde sbíral další materiál pro popisy tehdejšího světa. Münster se dohodl s více než 100 autory, že pro něj vytvoří a shromáždí cestovní zprávy a pohledy na města z celého světa. Skutečnost, že Johannes Stumpf pracoval na vydání Eydgenossenschft (švýcarské referenční práce) v Curychu, přiměla Münstera k urychlení dokončení Cosmographia. První vydání Cosmographia se uskutečnilo v roce 1544. Překlady, nová vydání a rozšíření zaměstnávala Münstera po celý život. V roce 1547 byl Münster jmenován rektorem univerzity v Basileji. Jeho heslem bylo: "Bázeň Boží je počátek poznání." 26. května 1552 umírá na následky morové nákazy.

V roce 1544 Sebastian Münster představil své hlavní dílo, Cosmographia, které bylo široce vydáváno a přeloženo do mnoha jazyků . První návrhy na toto dílo dostal již v roce 1524 od alsaského humanisty Beatuse Rhenana. V předmluvě Münster zdůrazňuje, že v šesti knihách chce podat „popis celého světa se vším, co v něm je“. Dílo totiž nabízí historii a zeměpis, astronomii a přírodní vědy i regionální a folklor podle tehdejšího stavu poznání. V první ze šesti učebnic vysvětluje matematickou geografii, například triangulaci pomocí kružítka a děleného kruhu. Dalších pět knih obsahuje popisy různých zemí pomocí geografických, historických a kulturně historických poznámek.

Münster tak předložil první vědecký a zároveň obecně srozumitelný popis světa v němčině, na kterém v přípravném období zhruba dvaceti let pracoval s více než 120 významnými osobnostmi, vědci a umělci. Vydání z roku 1550 zahrnuje více než 1200 stran a obsahuje 62 map a 74 pohledů na města.