Josef Eberz – německý malíř, grafik | Grafika, prodej

Josef Eberz (3. června 1880, Limburg an der Lahn – 27. srpna 1942, Mnichov) studoval od roku 1901 na Akademii umění v Mnichově u Franze Stucka a Petera Halma, v roce 1904 přešel na Akademii umění v Düsseldorfu a ve stejném roce do Karlsruhe. V roce 1905 odešel na stuttgartskou uměleckou akademii, kde se nejprve zapsal u Christiana Landenbergera, ale poté přešel k malíři a teoretiku barev Adolfu Hölzelovi, který byl do Stuttgartu jmenován až v roce 1905 a jehož magisterským studentem byl v letech 1907 až 1912. Eberz byl členem skupiny Hölzelkreis.

S touto skupinou, která spolu několikrát vystavovala, navštívil Hölzel v roce 1912 výstavu Sonderbund v Kolíně nad Rýnem, do té doby nejvýznamnější výstavu moderního umění. Výstava zahrnovala přes 500 obrazů a téměř 60 soch, stejně jako kolem 350 dekorativních umění, včetně děl Vincenta van Gogha, Edvarda Muncha, Paula Cézanna, Paula Gauguina a Pabla Picassa. Intenzivně se ale studovali i staří kolínští mistři. Skupina pak odjela na delší dobu do Montjoie – později Monschau – v Eifelu, aby společně malovali. Návštěva výstavy, muzeí a následný malířský pobyt měly pro pozdější tvorbu Josefa Eberze velký význam.

V roce 1913 obdržel svou první velkou zakázku, oltářní obraz pro Konviktskirche v Ehingen an der Donau. Obraz o rozměrech 2,45 m × 3,80 m bývá označován jako obraz Nejsvětějšího srdce, jde však o směsici motivů Nesení kříže, Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Přátel Kristových. Následovala zakázka na velkoformátovou křížovou cestu, která však nepřesáhla dvě ukázková díla. Ordinariát odmítl přijmout křížovou cestu, kterou farář objednal bez konzultace s ordinariátem a odpovědnou službou. Od té doby se však Eberz obrací k náboženským tématům. Eberz začínal jako expresionista, ovlivněný futurismem a kubismem; v jeho pozdějších monumentálních dílech byl také silný vliv Pittura metafisica.

Po návštěvě sběratele umění Heinricha Kirchhoffa ve Wiesbadenu v roce 1915, který jej pověřil malováním v jeho zahradě a v botanické zahradě v Darmstadtu. V Darmstadtu se Eberz dostal do kontaktu s lidmi kolem nakladatele Josepha Würtha a vytvořil litografie pro novelu Die Karsreis od Kasimira Edschmida. Kirchhoff nashromáždil působivou sbírku moderních obrazů a Eberzovo dílo zde bylo skvěle zastoupeno. Litografické portfolio Der Garten Kirchhoff, vydané nakladatelstvím Goltzverlag v Mnichově v roce 1917, svědčí o intenzivním kontaktu s Kirchhoffem a jeho zahradou. Z Wiesbadenu Eberz navštívil také bývalý cisterciácký klášter v Eberbachu v Rheingau, o kterém vydal v roce 1919 s Goltzverlagem další portfolio litografií Kloster Eberbach.

Pobyt ve Wiesbadenu v roce 1917 nebyl významný jen z uměleckého hlediska, právě zde se oženil se svou spolužačkou Gertrud Alberovou. Ve Wiesbadenu mu pravděpodobně také oznámili, že byl pro své zdravotní problémy propuštěn z vojenské služby. Po dlouhém pobytu ve Wiesbadenu se manželé přestěhovali do Mnichova, kde oba od roku 1914 zastupoval obchodník s uměním Hans Goltz. Goltz také publikoval Eberzovo první litografické portfolio, Kampf, v roce 1915. Na rozdíl od názvu však listy v žádném případě nezobrazují bojovníky, pouze oběti války.

Eberz se stal členem Neue Münchner Secession, s nímž vystavoval až do jeho rozpuštění v době nacismu, ale také patřil do spolku Das Junge Rheinland, který byl založen v roce 1919, čímž vyjádřil své kořeny v oblasti Porýní, do které vždy odkazoval přinesl. Byl zakládajícím členem Darmstadtské secese, založené také v roce 1919, a Společnosti pro křesťanské umění v Mnichově.