1. Úvod
2. Autorský jmenný rejstřík
3. Nepraš Karel (1932–2002)

Český sochař, kreslíř, grafik a profesor na AVU v Praze

Karel Nepraš (2. dubna 1932, Praha – 5. dubna 2002, tamtéž) absolvoval Střední průmyslovou školu keramickou v Praze a odtud byl roku 1952 přijat na Akademii výtvarných umění do sochařského ateliéru profesora J. Laudy. 

Spolu se spolužáky Janem Koblasou, Bedřichem Dlouhým a hudebníky Rudolfem Komorousem, Liborem Peškem a Janem Klusákem založil Club (dle vzoru anglických pánských klubů), který po první dadaistické společné akci výtvarníků, muzikantů a herců v roce 1954 někteří opustili a spolek se nadále scházel ve složení Karel Nepraš, Jan Koblasa, Bedřich Dlouhý, Rudolf Komorous jako Šmidrové. V roce 1957 připravili jednodenní výstavu na Střeleckém ostrově spolu s přizvanými literáty (Václav Havel, Jiří Paukert, Milena Tobolová) a profesionálními hudebníky jako komponovaný večer, spojený s prezentací mimoškolní výtvarné tvorby.

Aktivity spolku Šmidrové (od r. 1955 s Jaroslavem Vožniakem) kromě pravidelných schůzek, recesistických akcí a formalizovaných rituálů s fragmentární společnou literární činností, pokračovaly i po ukončení studia na Akademii. S uvolňující se politickou atmosférou a potřebou věnovat se vlastní tvorbě činnost spolku postupně slábla.

Jako autor kreseb do časopisů se Nepraš seznámil s výtvarníkem Janem Steklíkem a ve společnosti scházející se v hospodě U Křižovníků v roce 1963 založili Křižovnickou školu čistého humoru bez vtipu, kde se kromě výtvarníků (Naděžda Plíšková, Zbyšek Sion, Otakar Slavík, Zdeněk Beran, Rudolf Němec, Aleš Lamr aj.) scházeli i teoretici umění a příslušníci tehdejšího kulturního undergroundu. V roce 1964 se Karel Nepraš oženil s výtvarnicí a básnířkou Naděždou Plíškovou. Roku 1975 se jim narodila dcera Karolína později provdaná Kračková, která je rovněž výtvarnice.

Od počátku 60. let se Karel Nepraš postupně prosadil jako kreslíř i sochař, účastnil se důležitých výstav doma i v zahraničí, o jeho práce se zajímaly galerie i sběratelé umění. Po okupaci v roce 1968 ztratil možnost prezentovat svá díla, byl nucen živit se restaurováním a mezi lety 1974 a 1988 téměř rezignoval i na sochařskou tvorbu. Nové možnosti vystavovat se objevily až koncem 80. let, zprvu na neoficiálních akcích a v zahraničí (1988 s Jiřím Sopkem).

Od roku 1990 působil Karel Nepraš jako profesor a vedoucí sochařského ateliéru na AVU v Praze až do dubna 2002, kdy v Praze zemřel.

Zastoupení ve sbírkách:

• Národní galerie v Praze
• Museum Kampa (Nadace J a M Mládkových)
• National Gallery of Art, Washington D.C.
• Library of Congress, Washington D.C.
• Musée d'art moderne de la Ville de Paris
• Museum Bochum
• Muzeum Sztuki w Łódzi
• Oblastní galerie v Čechách a na Moravě
• Soukromé sbírky doma a v zahraničí