Viktor Vorlíček – český malíř a grafik | Prodej grafiky

Viktor Vorlíček (7. srpna 1909, Bělá – 27. února 1976, Praha) studoval na pražské AVU v ateliéru profesora Maxe Švabinského. Po několika měsících musel přestoupit na českou techniku, aby mohl studovat obor učitelství pro střední odborné školy, což byla podmínka jeho otce. Po ukončení studií v roce 1934 si vzdělání rozšířil studiem filozofie, dějin umění a deskriptivní geometrie. A také se vrátil ke studiu na Akademii, kde si prohloubil dovednosti a znalosti především v oblasti grafických technik.

Poté se uplatnil jako profesor kreslení. Coby pedagog vystřídal několik působišť, učil v Táboře, v Mukačevě na jihu Podkarpatské Rusi a v Praze. V době protektorátu odešel do jižních Čech, kde získal učitelské místo v Českých Budějovicích. Seznámil se tady s celou řadou pozoruhodných osobností z uměleckých i odborných kruhů, někteří z nich se stali jeho dobrými přáteli.

Od září roku 1945 nastoupil na místo profesora na Státní odborné škole pro umělecký průmysl v Jablonci nad Nisou jako vedoucí oddělení pro malbu a grafiku. Na počátku padesátých let tuto svoji činnost na určitou dobu přerušil, aby pomohl se založením místního uměleckoprůmyslového muzea, jehož vybudováním byl v roce 1949 pověřen ministerstvem kultury. Vorlíčkovi se podařilo položit pevné základy muzea, stal se jeho prvním ředitelem a v této funkci působil až do roku 1955, kdy muzeum na vlastní žádost opustil a vrátil se k pedagogické práci. U té setrval až do doby, kdy odešel do penze.

Při své vytíženosti se Viktor Vorlíček nemohl naplno věnovat výtvarné tvorbě, i přesto však vytvořil osobité a pozoruhodné dílo. Vzniklo mnoho motivů Jablonce a okolí. Nejpřesvědčivějším dojmem působí jeho kreslířské a grafické práce. Jeho zaujetí je dobře čitelné v jeho kresbách a grafikách krajiny. Oblíbil si prostředí Černé Studnice, Kopaniny, starý most v Návarově, Maloskalsko se Suchými skalami a Klokočské skály se zbytky hradu Rotštejn. To byly krajiny, kam se rád vracel.