Svatopluk Máchal – malby, prodej

Český akademický malíř, hudebník a gymnaziální profesor

Svatopluk Máchal (29. dubna 1895 Třebíč – 27. května 1947 Praha) byl roku 1914 přijat na CK Akademii umění v Praze. Krátce na to studia přerušil z důvodu odvelení na východní frontu. V letech 1921 až 1922 byl zapsán na Českém vysokém učením technickém v Praze (profesura matematiky). Na podzim roku 1922 znovu vstoupil na Akademii výtvarných umění v Praze do ateliéru figurální malby Jakuba Obrovského a Franze Thieleho. Od roku 1924 vyučoval na reálném gymnáziu v Pardubicích, kde se seznámil a navázal celoživotní přátelství s Vojtěchem Sedláčkem. 25. října 1924 se v Praze oženil s Boženou Kopeckou (1895–1979). 23. června 1926 završil studium na AVU v Praze a získal stipendium od Ministerstva školství a národní osvěty na studijní cestu do Paříže, kde měl kontaktovat prof. Františka Kupku. V roce 1927 dostal první nabídku od Václava Rabase na členství ve Výtvarném odboru Umělecké besedy. Tuto nabídku, stejně i jako v dalších letech, odmítl z důvodu příliš kritického mínění o své vlastní tvorbě. Od roku 1928 vyučuje na klasickém gymnáziu v Plzni. V srpnu 1936 se stěhuje do Prahy, kde nastoupil na Masarykovu státní čs. reálku. Penzionován byl z politických důvodů v r. 1941. Na podzim r. 1946 byl raněn mrtvicí a zemřel v Praze v květnu 1947.

Raná tvorba Svatopluka Máchala z doby studia na Akademii není známa v širším zastoupení. Obraz Krajina s návsí naznačuje, že sledoval moderní výraz ovlivněný krajinářskou tvorbou André Deraina a Othona Friesze. Jeho figurální tvorbu je možno zařadit do kontextu českého sociálního civilismu 20. a 30. let minulého století. Ve 30. letech je okouzlen poetikou cirkusového prostředí, poutí, divadla a biografu, např. V manéži (1931), Sloni (1931), V hledišti (1931), V biografu (1932), Akrobati (1934), Pouťový kolotoč (1935) a Publikum v divadle (1935). Postupně mění i svůj malířský rukopis. Ostrá obrysová linka se změkčuje a základem modelace se stává chvějivá skvrna. Vynikající úrovně dosahují jeho práce na papíře menších formátů (akvarely, kombinované techniky, pastely).

Svatopluk Máchal autorsky za svého života vystavoval pouze jednou, a to společně s Jaroslavem Krátkým v Plzni (v roce 1933). Od roku 1930 pravidelně vystavoval se Sdružením západočeských výtvarných umělců (např. v Plzni, Pardubicích a Bratislavě). Sdružení výtvarníků Purkyně mu uspořádalo posmrtnou výstavu v roce 1949 v Praze (54 olejů). Velkým objevem proto byla jeho výstava v roce 1984, kterou uspořádala Východočeská galerie v Pardubicích (40 olejů a 15 kreseb). V roce 1993 vystavila 163 prací (převážně menších formátů) Galerie Ztichlá klika v Praze.