1. Úvod
2. Autorský jmenný rejstřík
3. Kristofori Jan (1931–2004)

Jan Kristofori (17. července 1931, Mukačevo – 23. března 2004, Praha) studoval v letech 1941–1944 gymnázium. Roku 1945 se celá rodina Kristoforiových přestěhovala do Čech. Usadili se v Přísečnici nedaleko Kadaně. Jan následně studoval na Akademii v Miškolci v Maďarsku. Později se odstěhoval do Semil. V Semilech začal spolupracovat s ochotnickým divadlem. K Výročí Tomáše G. Masaryka připravil s několika přáteli letáky s provokativními úvahami o komunismu, kterými oblepili celé město. Roku 1952 byl Kristofori odsouzen k desetiletému vězení (trest snížen na sedm let). Během sedmiletého vězení a práce v komunistických lágrech, např. v Jáchymově, se Jan věnoval kreslení. Tyto kresby byly v roce 1993 vydány pod názvem „Motáky“.

Po návratu z vězení se společně se svou manželkou přestěhoval do Prahy, kde se začal plně věnovat umění. Roku 1966 připravoval výstavu „Moderní jazz v plastice“, jež se však neuskutečnila. S pražským divadlem Ypsilon vycestoval do Londýna, Paříže, Kolína nad Rýnem aj. Nechyběl ani na světové výstavě EXPO 67 v Montrealu, na níž se sám podílel tvorbou československé expozice.

Přesto, že se roku 1968 během okupace podílel na tvorbě tiskovin, zvolil si po předchozích zkušenostech exil. Na podzim téhož roku se svou rodinou emigroval do Norska. Zde pracoval jako ilustrátor nakladatelství Bokklub. Současně začal pracovat na rozsáhlém cyklu „Lidská práva“ (1970–1975), který byl vystavován v galeriích v celé svobodné Evropě. V Itálii za něj obdržel prestižní Cenu Marka Aurelia. V roce 1973 pomáhal zřídit první českou exilovou galerii ve Švýcarsku. Zde bydlel společně s dalšími umělci, např. Jiřím Kolářem. Jan Kristofori se stal jedním z nejvýznamnějších exilových výtvarníků. Základem jeho tvorby byla především abstraktní strukturální malba, informel 60. let. 

Po sametové revoluci, v listopadu 1989, se vrátil do Prahy. Byl členem Sdružení pražských výtvarných umělců – malířů, v roce 1995 byl zvolen prezidentem Lyry Pragensis. Ilustroval více než 150 knih, například knihy Karla Čapka, Franze Kafky, Alexandra Solženicyna, Ivana Diviše nebo Jaroslava Seiferta. Vystavoval v mnoha galeriích v celé západní Evropě a USA. 

Jan Kristofori je zastoupen ve sbírkách Pinakotéky v Neapoli, Idrethoyskole, Rode Kors, Radhus, Norges Varemesse a Universitet v Oslo, National Gallerie v Římě, Yad Vashem v Jeruzalémě, Kunstamt v Berlíně, Collet Colection v Paříži, v soukromých sbírkách několika prezidentů (Václav Havel, George Bush, Flavio Cotti) a jinde.