Z důvodu rekonstrukce a stěhování prodejny z Růžové 12 do Růžové 11 bude ve dnech 25 – 27. května 2022 v kamenném obchodě zavřeno. Děkuji za pochopení. Markéta Lazarová.
Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
Dobré vědět
01.06.2021
Výkup – grafické listy, grafika, kresby, malby. Výkup starých map. Praha.
Důležité: Pokud mi chcete nabídnout více grafických listů nebo obrazů do prodeje, je nutné se předem objednat telefonicky nebo emailem. Domluvíme si d... číst celé
01.06.2021
Výdej zakoupeného zboží
Pokud si při nákupu zadáte možnost: “Platba hotově při osobním převzetí v Antikvariátu“, zboží Vám rezervuji po dobu 14 dní od učinění objednávky, neb... číst celé
01.06.2021
Kvalita výtvarných prací
Všechny nabízené položky odpovídají popisu, určení autorů, datace a stavů, včetně věrohodných fotografií. Stavy jsou posuzované vzhledem k jejich stář... číst celé
Zobrazit další
  1. Úvod
  2. Autorský jmenný rejstřík
  3. Sekora Ondřej (1899–1967)

Ondřej Sekora – prodej, kresby, knižní ilustrace

Výrazný český spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor a karikaturista

Ondřej Sekora (25. září 1899, Královo Pole u Brna – 4. července 1967, Praha) v letech 1929–1931 vystudoval jako hospitant všeobecnou školu pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Hofbauer mu byl vzorem pro karikaturu. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš, Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.

Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Arnošt Heinrich). V letech 1923 a 1927 byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927–1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla Židovka, musel svou práci opustit. Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě. Obecně je považován za zakladatele československého a českého ragby, které poznal při pobytu v Paříži. V časopise Sport na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slavie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Československu vůbec první ragbyové utkání, vytvořil českou ragbyovou terminologii. Do roku 1944 byl také aktivním rozhodčím, řídil například první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.

První knižní seriálovou postavou z roku 1926 byl pes Voříšek, ke kterému texty napsal Edvard Valenta. Dalšími postavami byl lovec a cestovaltel Animuk, sportovci Hej a Rup, dobrý voják Vendelín či přitroublé kuře Napipi. Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Pestrého týdnu v roce 1927 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla knížka pro děti, Ferda Mravenec. Následoval Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi. V roce 1939 to byl Ferdův slabikář. Po válce Ferda cvičí mraveniště a Kousky mládence Ferdy Mravence.

Za okupace v letech 1944–1945 byl Ondřej Sekora vězněn v pracovních táborech v Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo. Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr. V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech vstoupil do KSČ, svým způsobem se aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu a ve straně zůstal do konce života. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno. V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu. Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a je pohřben na Smíchově na hřbitově Na Malvazinkách. Syn Ondřej dosáhl popularizace otcova díla formou filmu, který byl natočen v Německu.

Co je nového

Jiří Bouda (1934–2015)
01.05.2022
Jiří Bouda (1934–2015)
Nově jsem v Antikvariátu aktualizovala nabídku litografií Jiřího Boudy. Přibyly drobné grafiky s motivy Prahy a Ex libris. Český malíř, grafik a ilust... číst celé
T. F. Šimon (1877–1942)
29.04.2022
T. F. Šimon (1877–1942)
Tavík František Šimon, jeden z nejvýraznějších českých grafiků, je opět zastoupen řadou skvělých prací v mé nabídce. Dvě unikátní zrcadlově převrácené... číst celé
Veduty českých měst a krajin
27.04.2022
Veduty českých měst a krajin
Veduty – pohledy na česká města a krajiny zpracované starými grafickými technikami jsou nedílnou součástí mého Antikvariátu. V nabídce najdete veduty ... číst celé
Josef Istler (1919–2000)
24.04.2022
Josef Istler (1919–2000)
Nabídka grafických listů malíře a grafika Josefa Istlera se v mém Antikvariátu skutečně rozrostla, takže sběratelé grafik tohoto významného českého su... číst celé
© 2020 Antikvariát Markéta Lazarová
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz