- Načítám…
- Úvod
- Autorský jmenný rejstřík
- Špillar Karel (1871–1939)
- Špillar Karel – Toaleta, ženský akt, původní litografie, nedatováno
Špillar Karel – Toaleta, ženský akt, původní litografie, nedatováno
- Kompletní specifikace
Špillar Karel – Toaleta, ženský akt, původní litografie, nedatovánoskladem2 600 Kč/ ks
- Autor: Špillar, Karel (1871–1939)
- Technika: původní litografie na papíře
- Rozměr tiskové plochy: 32 cm × 18 cm
- Celkový rozměr listu: 47,8 cm × 36,3 cm
- Signatura: neuvedena
- Datace: nedatováno
- Stav: celkem dobrý, lehce ohnutý růžek vpravo dole, volný list
- Adjustace: Rámařství Markéta Lazarová, v muzeální kvalitě
Popis:
Karel Špillar – Toaleta, ženský akt, původní litografie, nedatováno.
Celkový rozměr: 47,8 cm × 36,3 cm.
Karel Špillar (21. 11. 1871 v Plzni – 7. 4. 1939 v Praze), mladší bratr malíře Jaroslava Špillara. V letech 1885–1883 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Františka Ženíška, jehož vliv se projevoval obzvláště v jeho raných dílech. Od roku 1913 působil na této škole jako učitel kresby aktu, roku 1925 je zde jmenován profesorem.
V následujících letech tvoří užitou grafiku a drobné zakázky. K dekorativní malbě se vrací v roce 1899, kdy spolupracuje s Janem Preislerem na dekorativních panelech pro pavilon Pražské obchodní komory na světové výstavě v Paříži. Ve spolupráci pokračují oba umělci při návrzích výtvarné výzdoby hotelu Central v Praze v roce 1900. S bratrem Jaroslavem spolupracuje Karel Špillar na monumentálních obrazech pro zasedací síň Vlašského dvora v Kutné Hoře (1901).
Karel Špillar se v těchto letech stal aktivním členem spolku Mánes. V roce 1902 uspořádal Mánes výstavu ve Vídni a Špillar navrhl plakát. V roce 1902 odchází Karel Špillar do Francie. V Paříži vytvářel moderně působící obrazy nočních osvětlených ulic a bulvárů. Z Paříže posílal do Prahy své malby a pastely, jejichž náměty čerpal ze života Pařížanů na osvětlených boulevardech, v restauracích a kavárnách.
Z Francie se Karel Špillar vrátil v roce 1908, odchod uspíšila smrt jeho otce i onemocnění bratra Jaroslava. V roce 1910 získal po svém bratru Jaroslavu domek s ateliérem v Peci pod Čerchovem, kde trávil letní měsíce a vznikl zde velký počet prací v náčrtu, které byly posléze v Praze převedeny na plátno. Vytvořil řadu litografií, plakátů a několik Ex libris. V r. 1926 vystavoval v Obecním domě v Praze, v r. 1938 v Rubešově galerii v Praze.
Posmrtná výstava jeho díla se uskutečnila v domě Jednoty umělců výtvarných a v síni umění Hollar v Praze v prosinci 1939. Svými díly je zastoupen v Národní galerii v Praze a mnoha jiných státních a soukromých sbírkách.



