- Úvod
- Autorský jmenný rejstřík
- Steiner-Prag Hugo (1880–1945)
- Steiner-Prag Hugo – Praha, Karlův most, v popředí sousoší svaté Luitgardy, původní litografie, 1935
Steiner-Prag Hugo – Praha, Karlův most, v popředí sousoší svaté Luitgardy, původní litografie, 1935
- Kompletní specifikace
Steiner-Prag Hugo – Praha, Karlův most, v popředí sousoší svaté Luitgardy, původní litografie, 1935Prodáno/ ks
- Autor: Steiner-Prag, Hugo (1880–1945)
- Technika: původní litografie
- Rozměr tiskové plochy: 36,5 cm × 30,5 cm
- Celkový rozměr v rámu: 56,5 cm × 46,5 cm
- Datace: 1935
- Signatura: vpravo dole v kameni
- Stav: velmi dobrý, paspartováno a rámováno
- Adjustace: Rámařství Markéta Lazarová, v muzeální kvalitě
Popis:
Steiner-Prag Hugo – Praha, Karlův most, v popředí sousoší svaté Luitgardy, původní litografie, 1935. Celkový rozměr v rámu: 56,5 cm × 46,5 cm.
Socha sv. Luitgardy je první realizovanou prací Matyáše Bernarda Brauna pro Karlův most. Nad jiné sochy vyniká svým kompozičním pojetím a expresivním lazením. K Braunově soše je dochována kresba Petra Brandla, podle které zřejmě Braun vytvořil kompozici a kterou Brandl o dvacet let později použil pro své plátno v Sedlci. Braun podle kresby vyhotovil bozzeto, které je chováno v muzeu, zasvěceném právě Matyáši Bernardu Braunovi v rakouském Oetz. Vedle této sochařské skici je v Národní galerii v Praze zachována drobná zlacená řezba téhož námětu, která je ale zřejmě od realizace sochy samotné časově vzdálena.
Sv. Luitgarda je vlámskou světicí, která žila na přelomu dvanáctého a třináctého století. V čase svého mládí prožila krásné chvilky pokušení, když ji její milý unášel na koni pryč od rodičů. Vytrhla se mu a skryla v lese. Poté, co bylo její věno utraceno v neúspěšných obchodech, nezbylo jí v pouhých dvanácti letech nic jiného, než zasvětit život bohu. Zvolila řeholi sv. Benedikta a vstoupila do kláštera nedaleko Sint Truiden. Ve věku dvaceti let se stala řeholní sestrou. Na základě zpráv prožívala mladá řeholnice extatické stavy, kdy levitovala, přičemž jí odkapávala krev z čela a vlasů. Zřejmě z toho důvodu vyhledávala spíše samotu, což ji vedlo k rozhodnutí odejít do kláštera v Aywieres nedaleko Liège, kde všechny řeholnice mluvili pouze francouzsky, zatímco jediná Luitgarda vlámsky. Posledních jedenáct let života prožila jako slepec. Opakovaně prožívala své vize, mezi jedněmi z nich byla vize, ve které se k ní Kristus sklání z Kříže a ukazuje jí své rány. Údajně byla obdařena darem léčitelství, proroctví a duchovní moudrostí. Sv. Luitgarda je patronkou dobrého porodu, slepých lidí, postižených, či jinak handicapovaných lidí.





