Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
(Po-Pá, 10-18 hod.)
0 ks
za 0 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
  • Kategorie
  • Štítky
Dobré vědět
01.06.2021
Výdej zboží – jak je to dnes?
Osobní vyzvednutí zboží a zásilek je již možné ve výdejním místě Antikvariátu bez omezení. Zboží, které si kupujete v eshopu s podmínkou osobního přev... číst celé
01.06.2021
Poradenství a odhady cen
Poradenství a odhady cen poskytuji zdarma, pokud mi chcete zboží nabídnout. Pokud se sortiment liší od mé nabídky, mohu Vám poradit, na koho se obráti... číst celé
01.06.2021
Kvalita výtvarných prací
Všechny nabízené položky odpovídají popisu, určení autorů, datace a stavů, včetně věrohodných fotografií. Stavy jsou posuzované vzhledem k jejich stář... číst celé
Zobrazit další
  1. Úvod
  2. Co je nového
  3. Karel Škréta (1610–1674)
04.06.2021

Karel Škréta (1610–1674)

Karel Škréta, malíř náboženských obrazů, portrétista, kreslíř a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších zakladatelských osobností českého baroka.

Narodil se v Praze jako potomek erbovní rodiny Šotnovských ze Závořic. Někdy před rokem 1628 byl pravděpodobně žákem Egidia Sadelera ml. a dvorního malíře Jana Jiřího Heringa. Dále se školil v Itálii, kde navázal přátelský vztah s Joachimem von Sandrartem. Přestoupil na katolickou víru a do vlasti se vrátil nejpozději 1638. Původně konfiskovaný a opět navrácený majetek použil k vybudování vlivného malířského ateliéru, jímž prošli jako žáci Johann Bartholomäus Klosse, Karel Antonín Kulík nebo Martin Antonín Lublinský. Během 1653–1661 patřil k předním členům staroměstského malířského bratrstva. Zemřel v Praze.

V oblasti knižního umění pracoval dle Škrétových předloh nejeden český či zahraniční rytec 17. století, zejména Anton Birkhard, frater Constantinus, Jan Gaspar Dooms, Samuel Dvořák, Jan Adriaen Gerhardt de Groos, Bartholomäus st. a Wolfgang Kilianové, Melchior st. a Matthäus Küselové, Jan Kryštof Smíšek, Daniel Wussin a Samuel Weishun. Většina Škrétou kreslených předloh byla objednána pro knižní vydání univerzitních dizertací. Nezanedbatelný finanční přínos znamenala v 60. a 70. letech 17. století jistě také spolupráce s augsburskými rytci Kilianem a Küselem na přípravě jednolistových ohlášek dizertací (některé vycházely ještě po Škrétově smrti).

Další Škrétovy návrhy knižních ilustrací jsou doloženy v těchto dílech: Jiří Plachý st. a Kašpar Petr Drauškovius Fama posthuma Ioannis Nepomuceni (Praha 1641, pět celostranných výjevů ze života sv. Jana Nepomuckého, kreslíř ani rytec neuvedeni), Louis Crasius Liber vitae Iesus patiens (Praha 1646 pro Weishuna frontispis a tři náboženské ilustrace), Maxmilián Rudolf Šlejnic (Schleinitz) Memorabilium Romanorum exornatorum poëtice (Praha 1658, Smíškem rytá titulní strana s bystou Leopolda I., polonahým Chronem, alegorií Historie a Umění a poznámkou „Superiorum permissu. 1658.“), Jan Tanner Amphitheatrum gloriae, spectaculis leonum Waldsteinicorum adornatum (Praha 1661, dvě přílohy ryté Wussinem), Jan Tanner Trophaea sancti Wenceslai (Praha 1661, Wussinem rytý frontispis s oslavou sv. Václava), Jan Tanner Vestigia virtutis et nobilitatis Sternbergicae in regno Bohemiae (Praha 1661, tři přílohy ryté Wussinem), Philippus Sebastianus Philippides Emblemata quindecim honori et amori (Praha 1662, jedna celostranná ilustrace ze šestnácti signovaná i rytcem Constantinem), Theatrum Europaeum (Frankfurt/M. 1635-1738, v šestém svazku z roku 1663 „Wahrer Abriß …“ a „Bestürmung der Prager Stätte 1648“, rytec Matthäus Merian ml.).

Literatura: 
BLAŽÍČEK, O. J.: Dvě mědirytiny universitních thesí podle Škréty. Dílo 30, 1939, s. 15-19; BLAŽÍČEK, O. J.: Karel Škréta-Die Familie des Edelsteinschneiders. Praha 1964; BLAŽÍČEK, O. J.: Škrétova mapa Evropy. Časopis společnosti přátel starožitností 60, 1952, s. 135-141; DVORSKÝ, J. (red.): Dějiny českého výtvarného umění. Sv. II/1-2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha 1989; FECHTNEROVÁ, A.: Katalog grafických listů univerzitních tezí uložených ve Státní knihovně ČSR v Praze. Sv. 1-4. Praha 1984; KOKOŠKOVI, St. a Zd.: Matěje Benedikta Boleluckého Rosa Boemica. In: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách. Sborník z konference Památníku národního písemnictví (ed. Z. Pokorná a M. Svatoš). Praha 1992, s. 89-98; KUCHAŘ, K.: Škrétova kruhová mapa Čech. Zprávy Geografického ústavu ČSAV 7, 1965, s. 12-14; LAZAROVÁ, M.-LUKAS, J.: Praha. Obraz města v 16. a 17. století. Soupis grafických pohledů. Sv. 1. Praha 2002; LINDA, J.: Veleslavná památka sv. Vojtěcha, jináč Adalberta, a její autor Kašpar Petr Drauškovius. Česká literatura 42, 1994, s. 171-183; MACHYTKA, K.: Svatý Václav v pozdním díle Karla Škréty. Umění 38, 1990, s. 206-231; NEUMANN, J.: Český barok. Praha 1969; NEUMANN, J. (a kol.): Karel Škréta 1610-1674. Výstava k třístému výročí umělcovy smrti v rámci světových výročí UNESCO. Praha 1974; NEUMANN, J.: Škrétové. Karel Škréta a jeho syn. Praha 2000; NOVOTNÝ, A.: Grafické pohledy Prahy 1493-1850. Zmizelá Praha 6. Sv. 1-2. Praha 1945; NOVOTNÝ, Vl.: Dvě Škrétovské universitní these. Umění (Štenc) 12, 1939-1940, s. 397-402; PREISS, P.: Marginálie ke Škrétovu kreslířskému dílu. In: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách (red. Z. Pokorná a M. Svatoš). Praha 1992, s. 130-135; SVATOŠ, M.: Societas Jesu militans, imitans, laborans. Slavné skutky, ctnosti i mučednictví jezuitů v podání Matěje Tannera T.J., Karla Škréty a Johanna Georga Heinsche. Listy filologické 118, 1995, s. 288-305; VLNAS, V.: Maxmilián Šlejnic jako mecenáš Karla Škréty. In: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách (red. Z. Pokorná a M. Svatoš). Praha 1992, s. 136-145; VLNAS, V. (ed.): Sláva barokní Čechie. Praha 2001.

Autor hesla: Petr Voit
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli