- Načítám…
- Úvod
- Autorský jmenný rejstřík
- Ortelius Abraham (1527–1598)
- Čechy – Ortelius Abraham, staře kolorovaný původní mědiryt, 1584
Čechy – Ortelius Abraham, staře kolorovaný původní mědiryt, 1584
- Kompletní specifikace
Čechy – Ortelius Abraham, staře kolorovaný původní mědiryt, 1584skladem18 000 Kč/ ks
- Autor: Ortelius, Abraham (1527–1598)
- Vydal: Plantin, Christophe (1518/25–1589)
- Technika: staře kolorovaný původní mědiryt
- Místo vydání: Antverpy
- Rozměr desky: 33,7 cm × 51 cm
- Celkový rozměr: 40,4 cm × 53,2 cm
- Datace: 1584
- Stav: dobrý, uprostřed dole u okraje tisku hnědá skvrnka, volný list
- Adjustace: na přání Rámařství Markéta Lazarová, v muzeální kvalitě
Popis:
Mapa Čech. Abraham Ortelius – „Regni Bohemiae Descriptio“, staře kolorovaný původní mědiryt, 1579. Dekorativní mapa Českého království. Mapa z atlasu „Theatrum Orbis Terrarum“, Antverpy, Christophe Plantin, 1584.
Na rubu latinský text.
Christophe Plantin (1518/25–1589) tiskař, nakladatel a knihvazač, významná osobnost evropské knižní kultury. Pocházel z Francie a učňovská léta strávil u normandského tiskaře Roberta Macé ml. (činný v Caen 1520-1563). Roku 1545 nebo 1546 se v Paříži oženil a 1549 odjel i s rodinou do Antverp, kde následujícího roku získal měšťanství.
Zpočátku pracoval jako knihvazač a výrobce kožených pouzder. Tiskárnu zde založil v roce 1555 a vedl ji s několika přestávkami, které nuceně trávil v Paříži a Leidenu, až do smrti. Poprvé se zpět do Paříže uchýlil 1562-1563 kvůli problémům s katolickou cenzurou. Během pobytu zde zakoupil část pozůstalosti po francouzském písmaři Claudu Garamondovi.
Aby si zabezpečil plynulý přísun méně obvyklého tiskového písma (např. etiopského a syrského), po návratu vybudoval 1563-1564 při tiskárně s pomocí Jacoba Sabona i vlastní písmolijnu. Do ní pak povolal vynikající odborníky, totiž Francouze Roberta Granjona (1565-1570) a z Gentu pocházejícího Henrica van der Keere (1570-1580). Spolupracoval také s pařížským písmařem Guillaumem Le Bé st.
V letech 1563-1567 uzavřel Plantin kapitálovou společnost s Corneliem van Bornberghem a Jacobem de Schotti. Byla to sice velmi činorodá a úspěšná etapa, během níž finanční injekce dovolily vyprodukovat až 260 publikací, avšak skončila útěkem obou kalvinistů do Německa. Mezi léty 1567-1576 Plantin disponoval 16 až 22 knihtiskařskými lisy a 1570, ač nebyl katolík, získal od španělského krále Filipa II. titul dvorního tiskaře s právem kontrolovat produkci ostatních antverpských tiskařů.
Důsledky španělské invaze dolehly však i na tiskárnu, jež koncem 70. let udržela v činnosti jen 5 lisů. Proto byla prozíravě už 1567 založena filiálka v Paříži, kterou sňatkem s jednou ze tří Plantinových dcer 1577 vyženil Gilles Beys (samostatně činný 1577-1595). Na radu humanisty a Plantinova korektora Justa Lipsia (1547-1606) byla část antverpské dílny přenesena do Leidenu a 1583-1586 pronajata univerzitě (1586-1598 ji pak samostatně spravoval druhý Plantinův zeť Frans Raphelengen). I když Plantin zbytek života strávil v Kolíně/R., mateřská dílna v Antverpách fungovala dál a po jeho smrti připadla třetímu zeti Janu Moretovi st. Publikace byly označovány tradičním „ex officina Plantiniana“. Moretova rodina prodala tiskárnu 1876 městu, které v ní o rok později instalovalo vůbec první světové muzeum staršího knihtisku.
Literatura:
BAGROW, L.: Abraham Ortelii catalogus cartographorum. Vol. 1-2. Gotha 1928-1930;
BROECKE, M. P. R. van den: Ortelius atlas maps. Utrecht 1996;
BROECKE, M. P. R. van den-KROGT, P. van den-MEURER, P. (edd.): Abraham Ortelius
and the first atlas. Essays commemorating the quadricentennial of his death 1598-1998.
With an introduction by Leon Voet. Utrecht 1998;
KOEMAN, I. C.: Atlantes Nederlandici. Bibliography of terrestrial, maritime and celestial
atlases and pilot books, published in the Netherlands up to 1880. Vol. 1-5. Amsterdam 1967-1971;
MORELAND, C.-BANNISTER, D.: Antique maps (Christie’s collectors guides). Oxford 1986;
ROUBÍK, Fr.: Soupis map českých zemí. Sv. 1-2. Praha 1951-1955.






