Šípek Bořek – Bez názvu, akvarelem kolorovaná litografie, číslováno 44/45, 1991

• Autor: Šípek, Bořek (1949–2016)
• Technika: akvarelem kolorovaná litografie
• Rozměr tiskové plochy: 66 cm × 46 cm
• Celkový rozměr v rámu: 90,5 cm × 69,5 cm
• Signatura: tužkou nahoře uprostřed s datací a č. 44/45
• Datace: 1991
• Stav: výborný, paspartováno a rámováno

Popis: 
Bořek Šípek – Bez názvu, akvarelem kolorovaná litografie, číslováno 44/45, 1991. Signováno nahoře uprostřed s datací. Celkový rozměr v rámu: 90,5 cm × 69,5 cm.

Bořek Šípek (14. června 1949 Praha – 13. února 2016) byl český výtvarník, architekt, designér a vysokoškolský učitel, známý zejména jako tvůrce skleněných uměleckých objektů a nábytku nebo jako hlavní architekt Správy Pražského hradu z období prezidenta Václava Havla (1992–2002). Byl také uměleckým ředitelem společnosti Czech Deco Team – sdružení architektů, designérů, výrobců a dovozců designového nábytku, kteří se rozhodli spolupracovat na společných realizacích a přispět k propagaci českého designu.

V roce 1968 po absolvování oboru truhlářství na Střední uměleckoprůmyslové škole na Žižkově náměstí v Praze jako devatenáctiletý emigroval se svou sestrou do Německa, kde žil do roku 1983. Zde vystudoval architekturu (v Hamburku) a zároveň s tím studoval i filosofii (ve Stuttgartu). V roce 1979 získal doktorát na Fakultě architektury na Technické univerzitě v Delfách. Hovořil pěti jazyky.
V roce 1983 přesídlil do Amsterdamu. Tam založil vlastní architektonické a designové studio Aletrego. V Nizozemsku se Bořek Šípek oženil s anglickou tanečnicí a choreografkou Bambi Uden. Z manželství se narodili synové Milan a Dalibor. Na počátku 80. let si Bořka Šípka vybrala v Nizozemsku italská designérská nábytkářská firma Driade jako jednoho ze svých dvorních návrhářů. Firma zajistila masivní reklamní kampaň a prodávala jeho produkty. Rychle přibývaly i další významné světové firmy.

V roce 1989 založil v Praze své nové umělecké studio. V Novém Boru v roce 1991 pak společně s Petrem Novotným a Liborem Fafalou založili sklářskou firmu Ajeto. V roce 1990 se vrátil do Prahy, byl jmenován profesorem architektury a designu, působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP), tuto činnost ukončil v roce 1998.

V roce 1992 byl jmenován radou pro architektonický rozvoj Pražského hradu, dne 10. října 1993 pak byl jmenován do funkce hlavního architekta Pražského hradu, kde pracoval na obnově hradních interiérů až do roku 2002. Pro přítele Václava Havla vytvořil řadu artefaktů. Stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi zasáhl do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů: pro reprezentativní prostory Hradu pod jeho vedením vznikly unikátní lustry a další svítidla, vázy, soubory nápojového skla, skleněné součásti nábytku a další interiérové vybavení.

V roce 1999 byl jmenován profesorem architektury a designu na Univerzitě průmyslového designu ve Vídni. V roce 2004 vytvořil scénu a kostýmy pro operu Nagano. V roce 2007 vytvořil výhry pro soutěž ČT O korunu krále Karla. V září 2008 instaloval první velkou výstavu českých umělců v čínském Pekingu. V březnu 2012 otevřel (v rámci projektu Šípek Team) novou sklárnu v Novém Boru – Studio Anežka jako jediné místo výroby svých skleněných objektů a originálního designového skla. V roce 2013 vystavoval v rámci kolekce svítidel firmy Lasvit na veletrhu Salone Internazionale del Mobile v Miláně, výstavě Tortona Design Week a veletrhu Index v Dubaji.

Žil v Praze a v letech 2005 až 2012 byl děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Tady založil zcela nový studijní obor „Environmental Design“.