Rykr Zdenek – Konvolut sedmi reklamních návrhů pro firmu Palaba, tuš, tempera, ca 1935

• Autor: Rykr, Zdenek (1900–1940)
• Technika: tuš, tempera
• Celkové rozměry: různé formáty menší než A5
• Signatura: neuvedena
• Datace: ca 1935
• Stav: dobrý, na zadních stranách stopy po odtržení, roh u jednoho listu přehnutý, na dvou listech drobné oprýsknutí malby, volné listy
• Adjustace: na přání, Rámařství Markéta Lazarová, v muzeální kvalitě

Popis: 
Zdenek Rykr – Konvolut sedmi reklamních návrhů pro firmu Palaba, tuš, tempera, ca 1935, volné listy.

Obaly baterií a reklamní etikety Palaba vytvořil výtvarník Zdenek Rykr
Některé Rykrovy práce byly vystaveny ve slánském muzeu v roce 2017. Výstava byla věnována Jaroslavu Janu Pálovi, aby přiblížila život a osud továrníka, zakladatele mezinárodně proslulé továrny na baterie a svítilny Palaba (po znárodnění Bateria) a v letech 1940–1944 starosty Slaného. Výstava nesla název „Továrník Pála a Lepší Slaný“. Níže reklamní plakát z uvedené výstavy.

Zdeněk Rykr (26. října 1900, Chotěboř – 15. ledna 1940, Praha) byl český malíř, ilustrátor, žurnalista a scénograf. Po maturitě na reálném gymnáziu nebyl přijat na AVU, a tak si zvolil filozofickou fakultu s obory dějiny umění a klasická archeologie, které zakončil v roce 1924 doktorátem. Avšak stále se výtvarně zdokonaloval jako samouk.

Zpočátku vystavoval jako host s Tvrdošíjnými, později měl několik vlastních výstav a podařilo se mu vystavovat v pařížském Salónu nezávislých, kde sklidil oproti rodné vlasti velké úspěchy. Již v roce 1925 ilustroval dílo Emila Vachka Bidýlko a od roku 1925 do roku 1927 byl scénografem Národního divadla.

Ve volné tvorbě přešel k modifikacím realismu a od 30. let se zabýval tvorbou asambláží a koláží, čímž předznamenal tvorbu 60. let. Byl silně ovlivňován surrealismem a inspirovat se nechal také orientální kaligrafií. Náměty čerpal i ze svých zahraničních cest.

Od 20. let působil také jako žurnalista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, v letech 1930–31 redigoval časopis Domov a svět, díky svým ostrým kritikám a díky protichůdným postojům nebyl ve 20. a 30. letech příliš oblíbený a s devětsilskou generací bývá tedy spojován spíše jako jakýsi outsider či osamělý běžec. Prošel mnoha styly, které rychle opouštěl a tím dokazoval jejich neschopnost. Svojí generací býval označován za roztříštěného eklektika či jako černé svědomí avantgardy.

Práce Zdeňka Rykra v oblasti reklamy jsou dodnes přežívající částí jeho tvorby. Nejvýznamnější byla jeho dlouhodobá spolupráce s čokoládovnou A. Maršner (dnes Orion). Dodnes je na obalu čokoládové tyčinky Kofila, která byla poprvé vyrobena v roce 1923, využíván Rykrův původní návrh, na kterém sedící mouřenín vychutnává šálek kávy. Pro čokoládovnu také vytvořil modrou hvězdu Orion a logo v psacím písmu. Dále také tvořil pro firmu Baťa, kolínskou rafinerii petroleje, Čedok, Škoda či pro Kávy Kulík.

Jaroslav Jan Pála (1882–1963) byl významný československý podnikatel, vynálezce a zakladatel světoznámé továrny na baterie Palaba (později Bateria Slaný). V letech 1940–1944 zastával úřad starosty města Slaný. Do historie se zapsal především svým tragickým a kontroverzním osudem spojeným s vyhlazením Lidic a následným nespravedlivým odsouzením v komunistickém vykonstruovaném procesu.