Hiroshige Utagawa – Noční výhled na ulici Saruwaka–machi, list ze série Meisho Edo hyakkei, dřevořez, 1880

• Autor: Hiroshige, Utagawa (1797–1858)
• Místo vydání: Edu (historický název pro dnešní Tokio) 
• Technika: původní dřevořez
• Rozměr tiskové plochy: 34,1 cm × 21,8 cm
• Celkový rozměr: 36,8 cm × 24,9 cm
• Datace: (1880)
• Stav: dobrý, odborně restaurováno volný list 
• Adjustace: na přání, v Rámařství Markéta Lazarová, v muzeální kvalitě

Popis:
Hiroshige Utagawa – Noční výhled na ulici Saruwaka–machi, list ze série Meisho Edo hyakkei, původní dřevořez, 1880. Dílo zobrazuje divadelní čtvrť Saruwaka-mači, kterou v roce 1841 založil šógunát Tokugawa v rámci reforem Tenpó s cílem zbavit centrum Eda divadel a přesunout je do tehdy odlehlé oblasti Asakusa, protože se věřilo, že divadelní hry podporují dekadenci.

Hirošige chtěl znázornit stín vrhaný měsíčním světlem, když se pokoušel zavést některé nové techniky v sérii „Sto slavných pohledů na Edo“. Tenký papír je restaurován a zpevněn, červená barva prosvítá na rubové straně. Celkový rozměr: 36,8 cm × 24,9 cm.

Odkaz:
Sainsburyho institut pro studium japonského umění a kultury, Norwich, Velká Británie

Hirošige Utagawa, zvaný též Hirošige Andó (1797–1858) byl proslulý japonský malíř a grafik 19. století, jehož práce ve stylu ukijo-e měly silný vliv na evropské krajinářství, zejména na francouzské impresionisty. V Japonsku i jinde měl mnoho napodobitelů. Jeho dřevořezy mají většinou prosté motivy, jako jsou japonská města, mosty a hory. Většinou jsou doplněny stafáží.

Vliv Hirošiga a japonského dřevořezu na evropské malířství:
Japonský dřevořez měl na evropské moderní umění stejný vliv jako kdysi antika na renesanci. Zájem o Japonsko, jeho životní styl a umění se v Evropě datuje od pařížské světové výstavy 1867. Pro přijímání japonských vlivů do evropské kultury zavedl už v 70. letech 19. století francouzský historik umění Philippe Burty termín japonismus. Japonské dřevořezy se začaly do Francie dovážet ve velkém a vzbudily zájem malířů, kteří se později stali vůdčími postavami moderních tendencí ve výtvarném umění.

Vincent van Gogh kopíroval v roce 1887 dva Hirošigovy obrazy: Kvetoucí švestkový strom a Most v dešti. Svého přítele Émila Zolu namaloval Édouard Manet v roce 1868 s japonským dřevorytem na zdi v pozadí a se spisem, v němž hájí Manetovu inklinaci k japonismu, v rukou. Od poloviny 60. let je Manetova inspirace japonskými dřevořezy, zejména pokud jde o uplatnění světlé barevnosti, nesporná.

Velkým ctitelem japonského umění ukijo-e, usilujícího o zachycení prchavého okamžiku, byl Claude Monet. U svého domu v Giverny vybudoval zahradu s japonským mostem a interiér obytných místností zdobily desítky dřevořezů od Hirošiga a dalších japonských autorů.

Sběratelem japonských dřevořezů byl také Edgar Degas. Inspirovala ho hlavně jejich asymetrická kompozice a mihotavá barevnost. Snad nejvíce ovlivnil Hirošige Jamese Whistlera, amerického malíře žijícího v Paříži a Londýně. Whistler se podílel zásadním způsobem na přijetí japonismu v Anglii.