- Úvod
- Moderní grafika 20. a 21. století
- Grosz George – In gedanken (list č. 37), litoofset, nesignováno, 1922–1923
Grosz George – In gedanken (list č. 37), litoofset, nesignováno, 1922–1923
- Kompletní specifikace
Grosz George – In gedanken (list č. 37), litoofset, nesignováno, 1922–1923skladem12 000 Kč/ ks
- Autor: Grosz, George (1893–1959)
- Technika: litoofset
- Rozměr tiskové plochy: 22 cm × 20,5 cm
- Celkový rozměr: 34,8 cm × 25 cm
- Datace: 1922–1923
- Signatura: nesignováno
- Stav: dobrý, okraje listu mírně pokrčeny a ve spodní části pár trhlinek
- Adjustace: na přání, Rámařství Markéta Lazarová, v muzeální kvalitě
Popis:
George Grosz – In gedanken (list č. 37), litoofset, nesignováno, vyšlo jako součást alba 84 reprokucí pod názvem Ecce Homo v roce 1922–1923, Malik – Verlag, Berlin. Celkový rozměr: 34,8 cm × 25 cm.
George Grosz (rodným jménem Georg Ehrenfried Groß; 26. července 1893, Berlín – 6. července 1959, tamtéž) byl významný německo-americký malíř, grafik a karikaturista.
Proslavil se především svými břitkými, satirickými kresbami a malbami, které nemilosrdně kritizovaly společnost, morální úpadek a politickou korupci ve Výmarské republice během 20. let 20. století. Byl klíčovým představitelem berlínského dadaismu a hnutí Nová věcnost (Neue Sachlichkeit). Jeho styl v rané fázi ovlivnil také expresionismus a futurismus.
Na pozadí tehdejšího Berlína zachycoval odvrácenou stranu velkoměsta – podsvětí, zločin, chudobu, prostituci a sociální rozdíly. Ve srovnání se svým současníkem Otto Dixem byl Grosz ve svých dílech agresivnější a mnohem více politický. Jeho hlavními terči byli kapitalisté, měšťáci, armáda (militarismus) a církev.
V roce 1916 si na protest proti německému nacionalismu poangličtil jméno na George Grosz. Kvůli svému antifašistickému postoji a politické tvorbě byl nacisty označen za „nepřítele státu“ a jeho tvorba za „zvrhlé umění“. V roce 1933 emigroval do Spojených států, kde získal občanství a vyučoval na prestižní škole Art Students League of New York. V USA se jeho styl proměnil, opustil ostrou politickou satiru a věnoval se spíše klasické malbě a krajinám. Návrat a úmrtí: V roce 1959 se vrátil do rodného Berlína, kde však krátce nato nešťastnou náhodou po pádu ze schodů zemřel.



