Výuční listy, též tovaryšské

Výuční list (též tovaryšský list, angl. certificate of apprenticeship, fr. brevet d’apprentissage, něm. Lehrbrief) potvrzení o vyučení a závěrečné zkoušce tovaryše, vydávané cechy jednotlivých řemesel od středověku až do postupného zániku cechovního zřízení koncem 18. století. Nejprve byly vystavovány v psané podobě, později se povinně rozšiřovaly formou tištěného jednolistu jako umělecky náročný a těžko falšovatelný druh administrativní tiskoviny (v Českých zemích z nařízení Karla VI. od 1731). Převládající technikou obrazové složky byl dřevořez. Kaligrafické kreace se nacházely hlavně na okrajích listu (rokokové bordury, erby a kartuše s figurálními náměty z církevních dějin příslušného města, znázorněného velmi často formou veduty). Do předtištěného textu, umístěného vprostřed výučního listu, byly vpisovány osobní údaje tovaryše. Ve spodní části se nalézaly podpisy a pečetě příslušných cechmistrů. Zatímco původce dřevořezů lze zjistit z vřezaných signatur, jako tiskařské zboží jsou výuční listy v drtivé většině případů anonymní.

Bibliografie:
STOPP, Kl.: Die Handwerkskundschaften mit Ortsansichten. Beschreibender Katalog der Arbeitsattestate wandernder Handwerksgesellen. Bd. 1-. Stuttgart 1992-.

Literatura:
KOZÁK, J.-STOPP, Kl.: Obrazy českých a slovenských měst na řemeslnických dokladech z let 1755–1865. Umění a řemesla 1, 1987, s. 25-32.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.

Jihlava – výuční list, nevyplněný, původní mědiryt, nedatováno, ca 1800

Praha – výuční list, pivovarnictví, vaření piva, původní mědiryt, vyplněno 1822