Kamil Lhoták (1912–1990)

Kamil Lhoták po absolvování gymnázia na přání matky studoval práva. Posléze až do války pilně maloval a vstřebával všechno, co předválečná avantgarda předváděla světu. Byl samouk, ovšem s výrazným malířským rukopisem. V roce 1938 se oženil s Herthou Guthovou a o rok později uspořádal v Beaufortově galerii svou první výstavu.

Ve roce 1942 vzniká slavná „Skupina 42“, jejímiž členy byli mimo Lhotáka také Jiří Kolář, Františkové Gross a Hudeček, Jan Smetana, Karel Souček či Jan Kotík a další. Společná výstava skupiny v roce 1943 se stává zřejmě nejdůležitější události, která malíře Lhotáka představila jako výraznou a nezaměnitelnou osobnost českého umění. 

Tématické rozpětí jeho díla je velmi široké. V roce 1954 se Lhoták seznamuje se spisovatelem Adolfem Branaldem, pro nějž ilustruje knihu „Dědeček automobil“ a dále s ním spolupracuje na stejnojmenném filmu.

V šedesátých letech poznává Annu Endrštovou, která se mu stává uměleckým modelem i životní družkou. Celá šedesátá a sedmdesátá léta pilně pracuje a tvoří stovky výtvarných děl. Lhotákovy závěrečné roky se pak vyznačují počtem úspornější, ale stále kvalitní tvorbou. Jeho poslední autorská výstava „Grafika“ se konala v prosinci 1989 v pražské galerii Fronta. V roce 1990 namaloval svůj poslední obraz s názvem „Meteor padá do moře“, 22. října téhož roku umírá.

Kamil Lhoták byl nositelem několika vyznamenání:

1967 – cena Václava Hollara
1967 – zasloužilý umělec
1980 – mezinárodní cena Johanna Gottfrieda Herdera