Josef Kaplický (1899–1962)

Josef Kaplický (19. března 1899, Vysoké Mýto – 1. února 1962, Praha) studoval na UPŠ u profesorů E. Dítěte a V. H. Brunnera v letech 1917–1921 a poté pokračoval ve studiu na AVU v Praze u Maxe Švabinského. V letech 1927–1935 byl členem SVU Mánes a od roku 1935 členem Umělecké Besedy v Praze. Od roku 1945 byl profesorem na VŠUP v Praze. Vedl Školu pro užitou malbu a poté Ateliér malířských technik skla.

Patřil k mnohostranným osobnostem české výtvarné kultury. Zabýval se užitou grafikou, malbou, mozaikou a plastikou. V plastice hledal ideální tvar konkrétního objemu ženské postavy. V malbě se zajímal o barvu a o harmonii výtvarného celku. Byl významný teoretik a pedagog zejména při výchově poválečné sklářské generace a měl podíl na vzniku nové české skleněné plastiky. Jako grafik navrhoval knižní obálky a plakáty, ale také poštovní známky. Věnoval se návrhům vitráží na okna pro rotundu na Řípu, olomoucké krematorium a pro kostel sv. Václava ve Vršovicích od Josefa Gočára. Jeho žáci byli Stanislav Libenský, Miluše Roubíčková, Vladimír Kopecký, Václav Cígler, Zdena Strobachová, Jiřina Žertová, Adriena Šimotová, Jiří John a další.

Jeho žena byla Jiřina Kaplická, grafička a výtvarnice. Jeho synem byl světově proslulý architekt Jan Kaplický, zakladatel firmy Future Systems v Londýně.