Johann Baptist Homann (1663/64–1724)

Johann Baptist Homann, též Hohmann, mědirytec a první německý nakladatel specializovaný od 1702 v Norimberku na kartografickou produkci. Filiálky měl v Augsburku a Lipsku. Byl velmi pilný, jen během 1702–1712 vyryl na 100 tiskových forem, ovšem bohužel bez datace. Mezi významné prvotiny je řazen Atlas novus terrarum (Nürnberg 1702–1707). Homannovo nakladatelství vydávalo též původní mapy Johanna Christopha Müllera. Čtyřlistová Tabula generalis marchionatus Moraviae in sex circulos divisae (Nürnberg 1716) byla ryta Janem Kryštofem Laidigem st. Jednolistová Müllerova mapa Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano conspectus generalis (Augsburg 1720) a takzvaná „Velká“ Mappa geographica Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano (Augsburg 1720, správně 1722/23?) pocházejí z rytecké dílny Michaela Kauffera.

Po otcově smrti vedl firmu syn Johann Christoph Homann (1703–1730). Mezi jeho nejvýznamnější práce patří Atlas novus terrarum orbis imperia (Nürnberg ca 1725) a Atlas minor (Nürnberg 1729). Z bohemikálního hlediska je v nakladatelských záměrech důležitá Wielandova zjednodušená redakce Müllerovy mapy Čech. Nazývá se Mappa chorographica novissima et completissima totius Regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egrano … redacta et … exhibita â Joh. Christoph. Müller … A. C. M.DCC.XX. hanc in formam reducta à Ioh. Wolfg. Wieland, … 1726 (Augsburg 1726).

Johann Christoph Homann zemřel bez přímých potomků. Nakladatelství, které pak až asi do 1852 užívalo označení Homannische Erben (Homanniani haeredes), vedli postupně Georg Peter Monath, Johann Georg Ebersperger (1695–1760), švagr Johanna Christopha, Johann Michael Franz (1700–1761), Johann Matthias Hase (1684–1742?) a Christian Friedrich Fembo (zemř. 1848). V letech 1746–1751 byl angažován významný kartograf Johann Tobias Mayer st. Z produkce dědiců vynikají zvláště Atlas compendiarius … Homannianarum (1747) a Atlas geographicus (1759). Také noví správcové nakladatelství se nevyhýbali Müllerovu odkazu a již od roku 1730 v Norimberku vydávali jeho mapy moravských krajů či zmenšenou mapu Moravy. Od roku 1733 pro ně Matthias Schubart revidoval Wielandovy mapy Slezska, např. Superioris et inferioris ducatus Silesiae in suos XVII minores principatus (Nürnberg ca 1736-1740?) anebo Principatus Silesiae (Nürnberg 1736–1738). Definitivní verzi obsahuje Atlas Silesiae, id est Ducatus Silesiae generaliter quatuor mappis … exhibitus (Nürnberg 1750). Johann Gabriel Doppelmayer vzdělal dle Müllerových Čech patnáctilistový Atlas Regni Bohemiae (Nürnberg 1776). Kromě celkové mapy Království obsahuje ještě pražské okolí, Chebsko a dvanáct tehdejších krajů. Je to vůbec první atlas tematicky zaměřený jen na České země.

Literatura:
MORELAND, C.-BANNISTER, D.: Antique maps (Christie’s collectors guides). Oxford 1986; MUCHA, L.: Johann Baptist Homann. Lidé a země 12, 1983, s. 572; 
RÖK, B.: Böhmen und Mähren. Ansichten, Stadtpläne und Landkarten aus der Graphischen Sammlung des Germanischen Nationalmuseums Nürnberg. Nürnberg 1995; 
ROUBÍK, Fr.: Soupis map českých zemí. Sv. 1–2. Praha 1951–1955; 
ZÖGNER, L.: Bibliographie zur Geschichte der deutschen Kartographie. München–New York–London–Paris 1984.

Autor hesla: Petr Voit.
Zdroj: Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006.