Bohuslav Reynek (1892–1971)

Reynkova grafická tvorba:
Během studia na jihlavské reálce se začal věnovat kresbě a malbě. Z tohoto období se dochovala olejomalba Portrét otce, z roku 1911. Navázal kontakty se členy skupiny Osma a Skupiny výtvarných umělců, později i se skupinou Tvrdošíjní. Ve dvacátých letech vytvořil v souvislosti s nakladatelstvím Josefa Floriana ve Staré Říši expresionistické linoryty. V letech 1927–1929 vystavoval svoje kresby, pastely a lepty na několika výstavách ve Francii, kde bylo jeho dílo velmi dobře přijato. V roce 1933 si Bohuslav Reynek poprvé vyzkoušel techniku suché jehly. Tyto grafiky začínají od té doby nad kresbami uhlem a pastelem převažovat. Mezi lety 1933–1971 tak vytvořil více než šest set grafických listů technikou suché jehly nebo leptu.

Ve třicátých letech dominuje v jeho grafikách krajina, až od roku 1939 se výrazněji uplatňují motivy biblické. Za druhé světové války jsou nejčastějšími motivy ukřižování, pieta, zapření sv. Petra. Z této doby je také Pašijový cyklus. Nejvýznamnější část Reynkova grafického díla vzniká v 50. a 60. letech, např. cyklus Job (1948–49), cyklus Don Quijote (1955–60) a množství dalších grafik. Reynkova básnická i grafická tvorba došla plného oficiálního uznání až po pádu komunistického režimu v 90. letech.

Více o Bohuslavu Reynkovi >